Srážková daň pouze pro dohody o provedení práce, a to s měsíční odměnou do 10.000 Kč.

Od roku 2014 (s novým zněním § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů) dochází k tomu, že zaměstnavatel bude srážet srážkovou daň:

• jen u příjmů na základě dohody o provedení práce (dosud taková výslovná podmínka nebyla, jakkoli se v praxi srážková daň nejčastěji týkala právě příjmů vyplácených na základě dohody o provedení práce),
• s měsíční odměnou do 10.000 Kč (dosud byla tato hranice ve výši 5.000 Kč),
• pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani (toto platilo i dosud)

Nové je to, že se zaměstnanec může dle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů rozhodnout zahrnout i takové příjmy do svého daňového přiznání; v takovém případě se sražená daň započte na jeho celkovou daň.

 

Daňová informační schránka bude k 1.1.2014 automaticky zřízena všem právnickým osobám

Daňová informační schránka (viz www.daneelektronicky.cz)  bude od 1. 1. 2014 automaticky zřízena všem subjektům, jimž je zpřístupněna datová schránka (tedy zejména všem právnickým osobám, tedy například všem s.r.o. a a.s., ale také například všem daňovým poradcům a advokátům). Odpadne dále nutnost vlastnit uznávaný elektronický podpis, který je zapotřebí každoročně za poplatek obnovovat. Nově bude DIS přístupná na základě přihlášení prostřednictvím hesla pro přihlášení do datové schránky. Umožní se tím tak snazší a rychlejší přístup do DIS odkudkoliv (z jakéhokoliv počítače či notebooku) s připojením na internet. Nyní lze totiž přistupovat pouze z toho zařízení, kde je tento certifikát elektronického podpisu nainstalován.

 Přístup do DIS umožňuje uživatelský „komfort“, a to v možnosti získávání určitých informací od místně příslušného správce daně, které mohou být využity v mnoha směrech. Kromě čistě informačního významu lze díky podrobnému přehledu o stavu a pohybu na osobních daňových účtech efektivně identifikovat důvody nesrovnalostí na daňových účtech včetně zjištění chybného postupu správce daně v daňovém řízení.

Co všechno lze v daňové informační schránce (DIS) najít:

1. Osobní daňový účet: přehled jednotlivých daňových účtů s uvedením informace o jeho stavu (zda je evidován nedoplatek či přeplatek na dani nebo zda je osobní daňový účet zcela vyrovnán)
2. Přehled písemností: Služba zpřístupňuje písemnosti z veřejné části spisu. Obsahuje například číslo jednací dané písemnosti, typ písemnosti, datum doručení apod.
3. Osobní daňový kalendář: umožňuje prohlížet termínový kalendář daného uživatele, který uvádí přehled povinností s uvedením termínu pro jeho splnění.
4. Informace o daňovém subjektu: zobrazovány informace konkrétního daňového subjektu, týkající se registrace k daním,adresy, bankovního účtu, a seznam osob přistupujících do DIS.

Justices Pass on Tax Case From Online Merchants

The United States Supreme Court on Monday let stand a ruling from New York’s highest court requiring Internet retailers to collect sales taxes even if they have no physical presence in the state.

As is their custom, the justices gave no reasons for their decision not to hear the case, which involved Amazon.com, the online giant, and a smaller competitor, Overstock.com. The two companies challenged a 2008 state law that required online companies to collect sales taxes on purchases made by New York residents.

Zdroj: http://nyti.ms/1c7r43i

Daňové opravné položky k pohledávkám od roku 2014 jinak

Od roku 2014 se pro účely tvorby daňově účinných opravných položek pohledávky nebudou dělit podle výše hodnoty a ani u nich nemusí být zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení (výjimka níže).

Vytvořené opravné položky budou mít pouze dvě možné výše:

1. Pokud od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než 18 měsíců, bude možné vytvořit opravné položky až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky
2. Pokud od doby splatnosti uplynulo více než 36 měsíců, bude možné vytvořit opravné položky až do výše 100 %.

Pouze u pohledávek nabytých postoupením, jejichž hodnota je vyšší než 200 tisíc Kč zůstává nutná podmínka vymáhat pohledávky rozhodčím, soudním nebo správním řízením.

Opravy nebo technické zhodnocení prováděné nájemcem – daňové důsledky

V podnikatelské praxi se celkem často  lze setkat se situací, kdy nájemce na své náklady pořizuje určité změny na pronajaté nemovitosti.  Všem, kteří se chtě nechtě o oblast daní zajímají,  je jasné, že zcela jiný osud v daních mají opravy (tj. zejména uvádění majetku do stavu předešlého nebo do stavu provozuschopného)  a zcela jiný osud mají tzv. technická zhodnocení ( tj. obvykle rekonstrukce, přístavby, nástavby, vestavby, mající za následek změnu kvality věci).

 V případě oprav prováděných nájemcem nad rámec nájemného ( tj. prováděním oprav na náklady nájemce nedochází k uhrazování nájemného)  je samozřejmě vhodné, aby přímo v nájemní smlouvě bylo uvedeno, že nájemce je nejen oprávněn, ale i vázán k provádění určitých oprav v pronajatých prostorech.    za této podmínky je potom pro nájemce snazší  před finančním úřadem prokazovat, že se v případě těchto oprav jedná o daňově uznatelný náklad, , neboť přímo z nájemní smlouvy pak plyne jeho povinnost tyto opravy provádět na své náklady.

 V případě technického zhodnocení pronajatého majetku prováděného nájemcem na své náklady je vhodné v nájemní smlouvě dohodě, že nájemce je oprávněn takto zbudované technické zhodnocení daňově účinně odepisovat. Z hlediska způsobu vypořádání po skončení nájmu lze v praxi identifikovat 3 základní způsoby:

1.  Nájemce technické zhodnocení odstraní:  v tomto případě nájemních smlouva nájemci přímo ukládá povinnost technické zhodnocení po ukončení nájmu odstranit. Pro vlastníka (pronajímatele) se takové ukončení nájmu nijak daňově neprojeví, nevznikne mu žádný zdanitelný nepeněžní příjem.  Nájemce si daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení v tomto případě zahrne do daňových nákladů.
2.  Nájemce technické zhodnocení neodstraní, ale nedostane od vlastníka žádnou náhradu:  V tomto případě vzniká vlastníkovi (pronajímateli) zdanitelný nepeněžní příjem,  na to buďto ve výši daňové zůstatkové ceny počítané metodou rovnoměrného odepisování, , nebo ve výši dle znaleckého posudku.  pronajímatel si současně zvýší o předmětné technické zhodnocení  vstupní cenu nemovitosti  a tedy si tímto způsobem zvýší své daňové odpisy (postupně tedy formou odpisů si uplatní celkovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení do svých nákladů).  Nájemci v tomto případě žádný daňový náklad nevzniká –  zůstatková cena technického zhodnocení v tomto případě představuje pouze náklad nedaňový.
3.  Nájemce technické zhodnocení neodstraní a dostane od vlastníka na náhradu:  Pokud je náhrada sjednána právě ve výši daňové zůstatkové ceny při rovnoměrném odepisování nebo ve výši znaleckého posudku,  pak vlastníkovi (pronajímateli) žádný nepeněžní příjem nevzniká; o zaplacenou náhradu  se zvýší vstupní cenu nemovitosti.  Pokud je náhrada nižší než daňová zůstatková cena při rovnoměrném odepisování nebo než cena dle znaleckého posudku, pak vlastníkovi (pronajímateli) vzniká nepeněžní příjem ve výši rozdílu mezi  daňovou zůstatkovou cenou (cenou dle znaleckého posudku)  a zaplacenou náhradou;   o celou částku daňové zůstatkové ceny nebo o cenu dle posudku zvýší vstupní cenu nemovitosti.  Nájemce si může uplatnit jako daňový náklad daňovou s zůstatkovou cenu jen do výše úhrady, kterou od vlastníka dostal; zbývající část doposud neodepsané ceny technického zhodnocení je nedaňová.

Is Today – the Anniversary of the Income Tax – the Worst Day in American History?

V roce 1913 v USA zavedli daň z příjmů: sazba byla v max. výši 7%, přiznání k dani mělo pouze dvě strany a celá daňová legislativa měla pouze 400 stran.
Nyní je v USA horní sazba 39,6% a daňová legislativa má 74.000 stran.
Nepřipomíná nám to u nás také něco podobného?

International Liberty

There have been some unfortunate and dark days in American history, but what was the worst day?

Some obvious choices include December 7, when the Japanese bombed Pearl Harbor, and September 11, when the terrorists launched their despicable attack.

Another option (somewhat tongue in cheek) might be January 20 since Republican partisans would say that’s the day that both Jimmy Carter and Barack Obama became President while Democratic partisans would say that’s the day Ronald Reagan became President.

But allow me to suggest that today, October 3, should be a candidate for America’s worst day.

Why? Because on this day in 1913, one of America’s worst Presidents, Woodrow Wilson, signed into law the Revenue Act of 1913, which imposed the income tax.

The law signed that day by President Wilson, to be fair, wasn’t that awful. The top tax rate was only 7 percent, the tax form was only…

View original post 507 more words

Daňové změny 2014: Senát rozhodne 9. října

Dne 25.09.2013 Vláda ČR v demisi schválila návrhy zákonných opatření v oblasti daní. Nyní je na tahu Senát.

Senát má na schůzi zahájené ve středu 9. října rozhodovat mimo jiné o následujících návrzích:

• Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

Oproti původní úpravě vláda navrhuje ponechat zdanění výplaty podílů na zisku společníkům – fyzickým osobám (15 %).

Při zdanění základních investičních fondů má být daň snížena na 0 %. To zároveň vyvolá povinnost zdanění podílů na zisku vyplácených nejenom fyzickým osobám (15 %), ale právnickým osobám, přestože mají podíl alespoň 10 % po dobu alespoň 12 měsíců (19 %).

• Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

Podle tohoto návrhu má být daň z převodu nemovitostí nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí. Podle koncepce má daň hradit nabyvatel, což jej ušetří ručení za případně neuhrazenou daň. Podle návrhu vlády má být poplatníkem převodce u koupě nebo směny, pokud se převodce a nabyvatel smluvně nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel. Pokud si zvolí, že daň zaplatí převodce, pak je nabyvatel ručitelem.

Zdroj: Daňové změny 2014: Senát rozhodne 9. října | Daně & účetnictví.

NSS: Nerealizované kursové rozdíly neovlivňují základ daně, i když jsou zaúčtovány

Před časem rozvířil i tak dost neklidné vody daňového práva tento judikát NSS:

I. Daně lze stanovit pouze na základě zákona, což se děje v rámci legislativního procesu, na základě zákonem stanoveného postupu. Pouze při dodržení zákonných podmínek lze mít za legitimní určení předmětu zdanění. Je proto zcela nepřípustné, aby předmět zdanění, tedy to, co má být zdaněno a odňato z majetkové sféry jednotlivce, bylo stanoveno jakýmkoli jiným způsobem, nadto nikoli v rámci moci zákonodárné, ale v rámci moci výkonné (tj. na základě prováděcí vyhlášky, resp. „Postupů účtování“, které jsou vydávány správním orgánem, zde ministerstvem financí). V takovém případě dochází k porušení ústavního principu dělby moci.

II. Pokud zákonodárce v zákoně nestanoví výslovně, co dani podléhá, resp. co je od daně osvobozeno, nebo např. které výdaje jsou daňově uznatelné a které nikoli, nelze určité plnění zdanit nebo naopak od daně osvobodit nebo výdaj pro účely stanovení základu daně uznat či vyloučit pomocí jiných nástrojů, a to zde konkrétně prostřednictvím mocí výkonnou stanovených účetních postupů (např. použití výsledkové nebo rozvahové metody účtování), které by bylo lze kdykoli měnit. Samotná skutečnost, že v důsledku účetních postupů se určitý „příjem“ zaúčtuje, tedy vejde do hospodářského výsledku, neznamená, že se jedná vždy také o příjem podléhající zdanění. Pro to, aby příjem (výnos) podléhal zdanění, musí existovat legitimní zákonný rámec.

III. Určité položky lze zaúčtovat z pohledu účetního výkaznictví, pro daňovou „uznatelnost“ však stanovuje pravidla zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odlišné cíle daňového systému a účetního výkaznictví vyžadují, aby jednotlivá pravidla nebyla přespříliš ovlivněna požadavky druhého ze systémů. Pro závěr o tom, zda určitý účetní případ (plnění) podléhá dani, resp. zda jej lze považovat za příjem, který je předmětem daně dle příslušného daňového zákona a který z materiálního a ekonomického hlediska za příjem považovat lze, není a nemůže být zásadně určující to, na jaký účet je daný účetní případ účtován; samotná skutečnost, že je účtován na účet výnosů z něj ještě sensu stricto zdanitelný příjem nečiní. Vycházeje z této premisy je otázka způsobu účtování nepodstatná.

 IV. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. Samotnou změnu kurzu pod vymezení tohoto zákonného ustanovení nelze podřadit, zákon ani za pomocí legislativní techniky nestanoví, že za příjem, který má být předmětem daně, se považuje také např. rozdíl, který vznikne pouze v důsledku změny kurzu k rozvahovému dni. Samotná změna účetní metody nemůže ve svém důsledku, tj. pouhým účetním vytvořením hospodářského výsledku, určit ke zdanění „příjem“, který jím podle zákona o daních z příjmů svou povahou není, a dokonce za něj ani považován od samého počátku (tj. od roku 1993) nebyl.

V. Nerealizované kurzové rozdíly vyjadřují stav, který dosud nenastal, a je pouze simulován pro potřeby účetnictví, a to za účelem vykázání výše závazku v české měně; nelze zde proto hovořit o dosažení zisku nebo ztráty k rozvahovému dni, neboť k tomuto momentu nedochází k vlastní směně peněz, která jediná může vést k realizaci zisku, příp. ztráty. Ziskem může být pouze zhodnocení koruny vůči zahraniční měně doprovázené fyzickým tokem peněz, které je ovšem jasné až k datu uskutečnění operace (splátky, na kterou bylo vynaloženo méně českých korun).

VI. Je třeba rozlišovat mezi „kurzovými rozdíly“ vzniklými pouhým přepočtem (nerealizované kurzové rozdíly) a skutečnými „kurzovými zisky“, resp. ztrátami (realizované kurzové rozdíly). Nerealizované kurzové rozdíly nepředstavují zdanitelný příjem, neboť vznikají pouze na základě přepočtu a nemají žádný relevantní základ v nakládání s majetkem (operativní činnosti podnikatelského subjektu), nemají žádný vliv a dopad na hospodářskou produktivitu, resp. výsledek hospodaření. Jedná se de facto pouze o virtuální zisky (nebo ztráty).

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2012, čj. 5 Afs 45/2011-94, č. 2626/2013 Sb.NSS)

Z hlediska právního purismu (zejména při snaze o skutečně materiální právní stát), a z hlediska spíše textualistického než purposivistického, je nutno tomuto judikátu zatleskat.

Jinou věcí je však třeba otázka právní jistoty a předvídatelnosti práva (zejména z pohledu prakticky orientovaných uživatelů), u vědomí toho, že postup napadený soudem se mnoho let naprosto pravidelně (za nejen tichého souhlasu prakticky obou stran) prováděl. S tím může souviset i nejistota v tom, zda této judikatorní linie bude držet NSS i dále, zejména zda i další senáty tohoto soudu.

Dále je třeba mít na paměti, že se tímto judikátem otevírá “pandořina skřínka” dosud netušených rozměrů, kdy je již nyní jasné, že oněmi virtuálními zisky nebo virtuálními ztrátami se dá označit mnoho dalších běžně účtovaných výnosových i nákladových položek (debata může být třeba o opravných položkách, rezervách, odpisech, …).

Výdaje daňového subjektu, který působí v rámci vícestupňové struktury poskytující služby finančních poradců

Ze Sbírky rozhodnutí NSS č. 2/2013:

Výdaje daňového subjektu, který působí v rámci vícestupňové struktury poskytující služby finančních poradců, vynaložené na školení osob nacházejících se na nižších patrech této struktury mohou být nákladem splňujícím podmínky generální klausule v § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jestliže jsou příjmy dotyčného daňového subjektu na výkonech školených osob přímo nebo i jen zprostředkovaně (prostřednictvím dalších článků vícestupňové struktury) závislé.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2012, čj. 7 Afs 76/2011-80)

Povinná účast na důchodovém pojištění za rok 2012 u vedlejší samostatné výdělečné činnosti vzniká při daňovém základu 60.328 Kč

Pokud samostatná výdělečná činnost (například podnikání) fyzické osoby je považována pro účely sociálního pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (typicky například v případech, kdy (i) podnikatel má zároveň příjmy ze zaměstnání nebo (ii) podnikatel pobírající zároveň starobní nebo invalidní důchod nebo (iii) podnikatelka pobírající zároveň rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství), pak je tato osoba v roce 2012 povinně účastna důchodového pojištění pouze tehdy, pokud její roční daňový základ za rok 2012 dosáhl alespoň částky 60.329 Kč. Účast na důchodovém pojištění přitom pro praxi zejména znamená, že je zde povinnost platit sociální pojištění.

Nutno doplnit, že pokud se podnikající fyzická osoba stane (dobrovolně!) účastníkem nemocenského pojištění, pak se u této osoby jedná vždy o hlavní (nikoli tedy vedlejší) samostatnou výdělečnou činnost (povinnost platit sociální pojištění zde tedy není podmíněna minimální výší ročního daňového základu).