Archive

Archive for the ‘Právo soukromé’ Category

Věci v novém občanském zákoníku – několik poznámek

Několik poznámek k obsahu pojmu věci v NOZ:

  • nový občanský zákoník (NOZ) používá pojem věci jako legislativní zkratku, jako věc v právním smyslu, res iuris
  •  jedná se tedy o právní konstrukt –  není vůbec podstatné, co jako věc skutečně existuje v reálném světě
  •  proto se věcí stává, například i podíl v obchodní korporaci nebo pohledávka
  •  Ustanovení § 489 NOZ za věc prohlašuje vše, co je (i) rozdílné od osoby a (ii) slouží potřebě lidí.  Dalšími vlastnostmi věci by měla být (ii) samostatnost a (iii)  ovladatelnost.
  •  Rozdílné od osoby =>  ani osoby právnické tedy nelze považovat za věc. Společnost s ručením omezeným tak nikdo nemůže vlastnit; předmětem vlastnictví je pouze podíl v takové společnosti.
  •  Samostatnost =>  ust. § 496 odst. 1 nového občanského zákoníku prohlašuje za věc jen takovou část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Pokud tedy dle § 506 nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku či práva stavby (§ 1242 nového občanského zákoníku),    je tím vyloučeno, , abychom stavbu pokládali za věc.
  •  Z širšího pojetí věci vzniká potřeba nového třídění:  novinkou je tedy dělení věcí na hmotné a nehmotné.  Dle § 496 odst. 2 nového občanského zákoníku se za hmotné věci prohlašují (i) práva, jejichž povaha to připouští, a (ii) jiné věci bez hmotné podstaty.   Věcí tak například nebude jen pozemek, ale i samo právo k němu (například právo zástavní nebo spoluvlastnický podíl).
  •  I právo (například pohledávka) se tak bude moci stát předmětem vlastnictví (§ 1011 nového  občanského zákoníku

Read more…

Pozor na předem udělený souhlas s postoupením smlouvy dle NOZ od 2014

 V novém občanském zákoníku účinném od 1. ledna 2014  se v ust. § 1897 odst. 1 uvádí:

Postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

K uvedenému textu je snad vhodné učinit  technickou poznámku, že pod pojmem “postoupená strana”  se skrývá zbylý účastník smlouvy, tj. účastník smlouvy odlišný od postupitele,  tedy onen pasivní účastník ( spíše objekt) tohoto postoupení.

Každopádně však z uvedeného ustanovení vyplývá, že kterýkoliv účastník smluvního vztahu by si měl dát pozor na to, zda v podepisované smlouvě nedává souhlas předem s postoupením takové smlouvy.  V takovém případě totiž  druhá smluvní strana  (ať už v postavení věřitele nebo dlužníka)  může svá práva a povinnosti z této smlouvy převést na libovolnou třetí osobou bez nového konkrétního souhlasu první smluvní strany.  Může tak dojít k nežádoucímu a nepříjemném stavu, kdy se změní osoba dlužníka či věřitele v určité smlouvě, aniž by to vyžadovalo jakýkoliv náš další souhlas.

Převody majetku mezi spřízněnými osobami v roce 2014 dle zákona o obchodních korporacích

 V rámci kompletní reformy civilního práva od 1. ledna 2014  vstoupí v účinnost také zcela nový zákon o obchodních korporacích (ZOK).  Mimo jiné tak dojde k některým změnám v právní úpravě převodu majetku mezi takzvanými spřízněnými osobami.    Pravidla týkající se této oblasti byla doposud upravena zejména v § 196a obchodního zákoníku.

Pojďme se alespoň na některé změny stručně podívat:

  • Převody majetku mezi společnostmi a jejich společníky (respektive akcionáři) budou nově omezeny pouze u akciových společností;  pro převody majetku mezi společníky a společnosti v případě s.r.o. nebudou tedy platit žádná zvláštní pravidla.  Toto je tedy jedno ze zásadních uvolnění omezujících podmínek.
  • Omezen bude pouze nákup majetku od akcionáře, nikoliv již prodej či darování majetku akcionářům.  Omezen bude pouze takový nákup majetku  od akcionáře, , který se uskuteční v průběhu dvou let od vzniku obchodní korporace (nebo ode dne účinnosti přeměny ,  jejímž důsledku změnila obchodní korporace svoji právní formu na akciovou společnost)
  • Úplata za nabytí majetku od akcionáře nesmí přesahovat hodnotu stanovenou znalcem, může však být na rozdíl od současné právní úpravy nižší.
  • Pokud podmínky pro nákup majetku  od akcionáře nebudou dodrženy,  pak ti členové představenstva, kteří hlasovali pro takové nabytí majetku, nejednali s péčí řádného hospodáře, a akcionář, který obdržel úplatu za převedený majetek vyšší, než jakou stanovil či měl stanovit znalec, je povinna rozdíl vrátit společnosti.  Tato výslovná povinnost akcionáře předmětný rozdíl v úplatě vrátit je v zákoně obchodě korporací jejich zakotvena zcela nově.
  •  Porušení podmínek pro nákup majetku  od akcionáře tedy již nebude mít za následek neplatnost (jak tomu bylo doposud),  založí však právo poškozené strany, tj. obchodní korporace, požadovat vypořádání podle § 50 zákona o obchodních korporacích pach bude na společnosti, zda takové právo uplatní či nikoliv.
  • Nové je i to, že valná hromada musí schválit i výši úplaty;  toto dosud explicitně upraveno nebylo.
  • Absence souhlasu valné hromady bude dle § 48 zákona o obchodní korporacích způsobovat  relativní neplatnost smlouvy ( dnes způsobuje neúčinnost smlouvy),  tj. smlouva bude neplatná pouze pokud se neplatnosti oprávněná strana dovolá.
  • Podobně jako dnes se zmíněná omezení nebudou vztahovat na převody v rámci běžného obchodního styku
  • U členů orgánů společnosti dochází k významnému zpřísnění
    •  každý člen orgánu bude muset oznámit všem ostatním členům tohoto orgánu (a kontrolnímu orgánu nebo nejvyššímu orgánu) , že má v úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu (jakoukoli), nebo že má korporace zajistit nebo utvrdit jeho dluhu či se stát jeho spoludlužníkem.  To vše platí i v případě, kdy stranu smlouvy bude místo člena orgán osoba jemu blízká.  Významnou změnou tedy je, že se omezení nově týká i smluv o poskytování služeb.
    •  kontrolní nebo nejvyšší orgán  společnosti  muže uzavření takové smlouvy zakázat, ovšem pouze v případě, kdy uzavření smlouvy není v zájmu obchodní korporace.
    •  pro převod majetku mezi společností a členem jejího orgánu nebude platit povinnost stanovit hodnotu majetku posudkem znalce
    •  i zde platí, že se tato omezení netýkají smluv uzavíraných v rámci běžného hospodářského styku

 Celkově lze zobecnit, že nová právní úprava zpřísňuje pravidla ohledně obchodů se členy orgánů společnosti a naopak uvolňuje pravidla ohledně obchodů se společníky. Upouští od stanovení kogentních pravidel způsobující absolutní neplatnost či neúčinnost právních úkonů;  namísto toho klade větší důraz na kontrolu statutárních orgánů ze strany společníků společnosti a aktivitu samotných obchodních korporací při hájení svých zájmů ( právo zakázat uzavření smlouvy, právo domáhat se vypořádání nebo relativní neplatnosti smlouvy).

Zvyšování základního kapitálu v s.r.o. od roku v 2014 dle nového zákona o obchodních korporacích

 Od roku 2014 dojde k nové úpravě (v novém zákoně o obchodních korporacích ZOK) zvyšování základního kapitálu ve společnostech s ručením omezeným.   Alespoň několik poznámek:

  •  O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná a k přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech společníků
  • Nebude-li podán návrh na zápis do Obchodního rejstříku do dvou měsíců po rozhodnutí valné hromady, tak toto usnesení valné hromady se ruší.
  •  Zákon na první místo klade zvyšování novými vklady, kdy se společníci podílejí na zvýšení podle svých poměrů.  Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje náležitosti podle § 224 zákona obchodních korporací a účinnosti nabývá doručením společnosti. Při zvýšení peněžitými vklady mají společníci přednostní právo k účasti na zvyšování, , a to převzetí vkladové povinnosti v poměru podle výše podílů (dohoda může stanovit jinak) –  Toto přednostní právo muže společník uplatnit ve lhůtě podle společenské smlouvy (jinak do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o zvýšení dozvěděl). Toto přednostní právo může vyloučit nebo omezit společenská smlouva. Společník se tohoto přednostního práva může jednostranně vzdát písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.  Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít kdokoliv.
  • Účinnost zvýšení základního kapitálu novými vklady je nově vázána na den určený valnou hromadou.  Zápis do obchodního rejstříku má tak pouze deklaratorní charakter
  •  Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část předmětné účetní závěrky ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.  Toto zvýšení lze pak učinit z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti.  Účinky zvýšení základního kapitálu v tomto případě (na rozdíl od případu zvyšování novými vklady – viz výše) nastávají až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do Obchodního rejstříku.

Zprostředkování podle nového občanského zákoníku – několik poznámek

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

Smlouva o zprostředkování nahrazuje v občanském právu dosavadní smluvní typ, který občanský zákoník upravil jako smlouvu o obstarání věci.  Současně platí, že nová úprava se inspiruje stávajícím obchodním zákoníkem (§ 642 a následující obchodního zákoníku).

Podstatné znaky smlouvy o zprostředkování:

  • Uvedení osoby zprostředkovatele
  • Závazek zprostředkovatele k zprostředkování uzavření smlouvy
  • Uvedení určité (zprostředkovávané) smlouvy, která má být uzavřena
  • Uvedení osoby zájemce
  • Závazek zájemce zaplatit  zprostředkovateli provizi

Podle druhého odstavce základní ustanovení (§ 2445 NOZ) postačí, pokud je jen obstarána příležitost k uzavření smlouvy ( není tedy nutné zprostředkování uzavření určité smlouvy).

Pokud by se jednalo o činnost spíše charakteru činnosti průběžné,  pak na takovou činnost se spíše vztahuje právní úprava smlouvy obchodní zastoupení (§ 2483 a násl. NOZ).

Pro praktické souvislosti (včetně daňových) jen je vhodné si uvědomit, že nedojde k porušení smlouvy o zprostředkování, pokud zprostředkovatel vyvíjí činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření smlouvy,  a zprostředkovávaná smlouva  ve skutečnosti přesto nakonec uzavřena nebude.

Z pohledu zprostředkovatele je vhodné si uvědomit, že je povinen zájemci sdělovat bez zbytečného odkladu všechny důležité okolnosti pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.

Zájemce je na druhé straně povinen sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, jež pro něho mají rozhodný význam pro uzavření této smlouvy.

Provize a nárok na ni:  Obecně platí, že provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy.  Pokud zprostředkovaná smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou,  pak je provize splatná až splněním této podmínky.  Bylo-li však ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem ( tj. bylo-li ujednání jen obstarání příležitosti),  pak je provize splatná již obstaráním této příležitosti.  Je-li výše provize určená podle rozsahu plnění třetí osoby,  započte se do základu pro výpočet provize je plnění neuskutečněné z toho důvodu, za který odpovídá zájemce.

Lze tedy shrnout, že v principu lze dohodnout tyto 3 základní modely smlouvy o zprostředkování:

  1.  provize náleží již při obstarání příležitosti uzavření zprostředkovávané smlouvy
  2.  provize náleží při uzavření zprostředkovávané smlouvy
  3.  provize náleží až tehdy, kdy třetí osoba splní svou povinnost ze zprostředkované smlouvy

Read more…

Výběr novinek práva obchodních korporací v roce 2014

 Společně s novým občanským zákoníkem vstoupí dne 1. 1. 2 1014 v účinnost i zákon o obchodních korporacích ( zákon č. 90/2012 Sb.). Oba dva zmíněné zákony byly publikovány (jsou tedy platné) ve Sbírce zákonů již dne 22. 3. 2012.  Přestože zůstává zatím nejasná otázka, zdali tyto zákony vůbec vstoupí v platnost skutečně v lednu 2014 (viz současná nejasná situace po odmítnutí senátem některých doprovodných zákonů),   není jistě od věci si připomenout alespoň některé zásadní změny, které se týkají právní úpravy obchodních korporací, tj obchodních společností a družstev.

  1.  jedním z doprovodných zákonů je i zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zákon č. 304/2013 Sb. – vyhlášen dne 30.09.2013).  Okruh skutečností, které budou muset obchodní společnosti do  rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, které bude nutné zakládat do sbírky listin, se tímto zákonem někde zužuje, ale vesměs se spíše rozšiřuje o nové skutečnosti.  K uvedení do souladu s novými požadavky zákon stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014. Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do Obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis je potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak.  Zápis do rejstříku bude moci nově provádět i notář dálkovým přístupem.
  2.  Jako vždy při velkých novelizací vyvstává problém s přechodnými ustanoveními, tj. s uplatněním nových ustanovení na obchodní společnosti vzniklé před 1.1.2014.  Základní přechodné ustanovení je uvedeno v § 3041 odst. 1 v nového občanského zákoníku: Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti.“  Převažuje názor, že toto ustanovení se týká takzvaných statusových otázek společností, tj. otázek založení, vzniku, zrušení, zániku, přeměny, dále otázek jednání za právnickou osobu, ale také organizace vnitřních poměrů a podobně.  Zákon o obchodních korporací stanoví obchodním korporacím lhůtu šesti měsíců na to, aby přizpůsobili společenské smlouvy úpravě podle tohoto nového zákona (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).  základní otázky obchodních korporací je se tedy po prvně v lednu 2014 v zásadě podřídit nové právní úpravě. Tímto dnem se ruší veškerá ustanovení společensky smluv a stanov, která jsou v rozporu s donucujícími (kogentními) ustanoveními nového práva.
  3.  Nově se výslovně stanoví, že název (firma) právnické osoby může obsahovat jméno jen takové fyzické osoby, k níž má tato právnická osoba zvláštní vztah (jde například u jejího zakladatele a podobně).  Není přitom rozhodné, zda se jedná o člověka žijícího, anebo zemřelého.  K užití jména se navíc vyžaduje souhlas jeho nositele;  v případě osoby zemřelé může souhlas udělit jeho manželka či potomek. Pro uzpůsobení těmto požadavkům stanoví  zákon o obchodních korporacím šestiměsíční lhůtu (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Read more…

“Nesvéprávné” právnické osobě bude moci soud určit opatrovníka; pravidla jsou navíc nebezpečně vágní

Nový občanský zákoník (měl by být účinný od 1.1.2014) se vrací  (viz Obecný zákoník občanský ABGB do roku 1950) ohledně právnických osob k tzv. teorii fikce, tj. považuje právnické osoby za nesvéprávné, tj. nemající vlastní vůli. Tato paradigmatická změna přináší mnohé důsledky – jedním z nich je skutečnost, že nově bude moci soud právnickým osobám jmenovat opatrovníka, a to často i v případech značně vágně definovaných (viz § 165 NOZ) – tedy například i v případě, kdy právnická osoba bude mít statutární orgán plně obsazený, pouze za splnění podmínky, že dle názoru soudu jsou zájmy představenstva v rozporu se zájmy obchodní společnosti.

Ve svém důsledku tedy vzniká  státu oprávnění přímo ingerovat do struktury libovolné právnické osoby.

Dochází tím tedy zcela nepochybně ke zvýšení míry veřejnoprávní regulace a omezování svobodné volby podnikajících subjektů. A to je podle mého názoru vážné; je přitom smutné (i když bohužel spíše typické), že se na toto téma nekonala žádná mediální “masáž” (u nás přitom často tak obvyklá; bohužel v tématech spíše nepodstatných), dokonce ani žádný skromný novinářský příspěvek (čest výjimkám).