Archive

Posts Tagged ‘Společenská smlouva’

Zvyšování základního kapitálu v s.r.o. od roku v 2014 dle nového zákona o obchodních korporacích

 Od roku 2014 dojde k nové úpravě (v novém zákoně o obchodních korporacích ZOK) zvyšování základního kapitálu ve společnostech s ručením omezeným.   Alespoň několik poznámek:

  •  O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná a k přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech společníků
  • Nebude-li podán návrh na zápis do Obchodního rejstříku do dvou měsíců po rozhodnutí valné hromady, tak toto usnesení valné hromady se ruší.
  •  Zákon na první místo klade zvyšování novými vklady, kdy se společníci podílejí na zvýšení podle svých poměrů.  Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje náležitosti podle § 224 zákona obchodních korporací a účinnosti nabývá doručením společnosti. Při zvýšení peněžitými vklady mají společníci přednostní právo k účasti na zvyšování, , a to převzetí vkladové povinnosti v poměru podle výše podílů (dohoda může stanovit jinak) –  Toto přednostní právo muže společník uplatnit ve lhůtě podle společenské smlouvy (jinak do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o zvýšení dozvěděl). Toto přednostní právo může vyloučit nebo omezit společenská smlouva. Společník se tohoto přednostního práva může jednostranně vzdát písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.  Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít kdokoliv.
  • Účinnost zvýšení základního kapitálu novými vklady je nově vázána na den určený valnou hromadou.  Zápis do obchodního rejstříku má tak pouze deklaratorní charakter
  •  Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část předmětné účetní závěrky ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.  Toto zvýšení lze pak učinit z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti.  Účinky zvýšení základního kapitálu v tomto případě (na rozdíl od případu zvyšování novými vklady – viz výše) nastávají až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do Obchodního rejstříku.

Daně musí být transparentní, předvídatelné a přiměřené. Daňový systém jako test legitimity státu.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 24.2.2004 čj. 2 Afs 62/2004-70 (č. 572/2005 Sb. NSS) doslova uvedl:

Současný stát je nutno vnímat jako důsledek společenské smlouvy, tzn. konkludentního konsensu společnosti o tom, že je racionální existence instituce, zajišťující veřejné zájmy. Jakkoliv proto má stát v řadě vztahů vrchnostenské postavení, je jeho prvotní podstata založena na smluvní bázi. To mimo jiné znamená, že každá fyzická i právnická osoba má ve vztahu ke státu nejen řadu povinností (souhrnně podřaditelných pod povinnost respektovat jeho právní řád), nýbrž rovněž řadu práv.

Touto optikou nazíráno představuje daňový systém nejen nezbytný prostředek k materiální existenci státu, nýbrž především test jeho legitimity. Soustava daní proto musí být z hlediska její koncepce i konkrétní aplikacetransparentní, předvídatelná a přiměřená. V opačném případě zmíněnou legitimizační funkci nemůže splňovat, a v konečném důsledku tak zpochybňuje samotný význam a funkce státu.

Za zmínku stojí, že tento judikát uvádí v rámci komentáře ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny kniha WAGNEROVÁ, Eliška, Vojtěch ŠIMÍČEK, Tomáš LANGÁŠEK, Ivo POSPÍŠIL. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012.