Archive

Posts Tagged ‘Nepřezkoumatelnost’

Obvyklé schéma kasačního řízení před Nejvyšším správním soudem

NSS ex offo musí nejprve prověřit:

  1. zda kasační stížnost nebyla podána opožděně nebo zjevně neoprávněnou osobou
  2. zmatečnost řízení (§ 103 odst. 1 písm. c) ve vazbě na § 109 odst. 4 SŘS)
  3. zda řízení před soudem nebylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 109 odst. 4 SŘS),
  4. nepřezkoumatelnost (§ 103 odst. 1 písm. d) ve vazbě na  § 109 odst. 4 SŘS) spočívající v
    • nesrozumitelnosti
    • nedostatku důvodů
    • jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
  5. zda rozhodnutí správního orgánu není nicotné

NSS je dále vázán rozsahem kasační stížnosti. Obvyklý maximální rozsah kasační stížnosti lze schematicky vyjádřit takto (§ 103 SŘS):

  1. námitka nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení
  2. námitka vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu
  3. námitka vady řízení spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.
  4. námitka zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce
  5. námitka nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
Advertisements

Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů

Nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů se Nejvyšší správní soud opakovaně
zabýval. Z konstantní judikatury lze zmínit například tyto rozsudky NSS:

  • ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 – 52,
  • ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 – 73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS,
  • ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 – 44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS,
  • ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007 – 64, a
  • ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005 – 245).

Z nich se podává, že rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže například není zřejmé,

  • jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; dále
  • z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě;
  • proč považuje žalobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené; či
  • proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy.

Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí může být případ, kdy

  • soud opomněl přezkoumat některou ze žalobních námitek včas uplatněných, či
  • obsahuje-li odůvodnění rozsudku toliko převzaté pasáže z publikovaného judikátu v jiné, skutkově i právně odlišné věci, aniž dále rozvádí dopad převzatých závěrů na konkrétní souzený případ a na samotné rozhodnutí ve věci.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21.2.2012 čj. 2 Afs 73/2011-76 (soudci: Došková, Havelec, Šimíček), žalobce a stěžovatel: Zedníček a.s.. www.nssoud.cz)