Archive

Archive for the ‘Nezařazené’ Category

M. Fallon: “The only way they can be su

M. Fallon: “The only way they can be sure their taxes won’t rise is to vote Conservative.” http://ow.ly/EnIO30chSka

Categories: Nezařazené

The European Commission’s Attack on Apple and Ireland Is Really an Attack on Tax Competition

Very rightly said!

International Liberty

I’ve previously written about the bizarre attack that the European Commission has launched against Ireland’s tax policy. The bureaucrats in Brussels have concocted a strange theory that Ireland’s pro-growth tax system provides “state aid” to companies like Apple (in other words, if you tax at a low rate, that’s somehow akin to giving handouts to a company, at least if you start with the assumption that all income belongs to government).

This has produced two types of reactions. On the left, the knee-jerk instinct is that governments should grab more money from corporations, though they sometimes quibble over how to divvy up the spoils.

Senator Elizabeth Warren, for instance, predictably tells readers of the New York Times that Congress should squeeze more money out of the business community.

Now that they are feeling the sting from foreign tax crackdowns, giant corporations and their Washington lobbyists are pressing Congress to…

View original post 1,656 more words

Categories: Nezařazené

Even the IRS Admits that the Tax Code Is Very Biased against Successful Taxpayers

International Liberty

When I debate class warfare issues, here’s something that happens with depressing regularity.

I’ll cite research from a group like the Tax Foundation on how an overwhelming share of the income tax is borne by upper-income taxpayers.

The statist I’m arguing with will then scoff and say the Tax Foundation is biased, thus implying that I’m sharing bogus data.

I’ll then respond that the group has a very good reputation and that their analysis is directly based on IRS data, but I may as well be talking to a brick wall. It seems leftists immediately close their minds if information doesn’t come directly from a group that they like.

So I was rather happy to see that the Internal Revenue Service, in the Spring 2015 Statistics of Income Bulletin, published a bunch of data on how much of the income tax is paid by different types of taxpayers.

View original post 604 more words

Categories: Nezařazené

Pro-Keynesian Journalist Accidentally Shows that Smaller Government Is Good for Economic Growth

International Liberty

I don’t know if this is a good personality trait or a character flaw, but it always brings a big smile to my face when a leftist tries to argue for bigger government but inadvertently makes an argument in favor of smaller government. Sort of like scoring a goal against your own team in soccer.

It seems to happens quite a bit at the New York Times.

A New York Times columnist, for instance, pushed for a tax-hiking fiscal agreement back in 2011 based on a chart showing that the only successful budget deal was the one that cut taxes.

The following year, another New York Times columnist accidentally demonstrated that politicians are trying to curtail tax competition because they want to increase overall tax burdens.

In a major story on the pension system in the Netherlands this year, the 

View original post 980 more words

Categories: Nezařazené

Souběhy funkcí po rekodifikaci 2014 – jednatel současně v pracovněprávním poměru

Situace, kdy jednatel (člen představenstva) je zároveň v pracovněprávním poměru  vůči této společnosti, je již delší dobu předmětem a terčem mnohých diskusí.  V poslední době se v judikatuře ustálil závěr, že výkon funkce statutárního orgánu nemůže být podřazen pracovněprávnímu poměru.  To tedy pro praxi znamenalo, že náplní pracovního poměru musí být něco jiného než co je předmětem činnosti statutárního orgánu ( tj. něco odlišného od výkonu obchodního vedení).  Postupně pak v judikatuře se testovala právě tato hranice. Judikatura se stávala často velmi kazuistickou,  docházelo i ke zkoumání, zda smlouvy nejsou uzavřeny jen naoko.  Celý problém pak vygradovalo na konci roku 2010, kde je Nejvyšší správní soud  přinesl rozsudek (čj. 3 Ads 119/2010 – 58), z kterého vyplývalo, že takový pracovní poměr není (je neplatný a neexistující) a tedy jednatel nebyl nemocensky pojištěn.

Na tento judikát pak o rok později reagovala novela (číslo 351/2011 Sb.),  která do stávajícího obchodního zákoníku od 1.1.2012 zařadila § 66d (Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.).  

Zákon o obchodních korporacích, který je součástí rekodifikace civilního práva od roku 2014   a který z velké části  nahrazuje zrušený obchodní zákoník,  ovšem něco podobného jako je § 66d ObchZ  neobsahuje.

 Vzniká tak v podstatě velmi nejasná situace, kdy není vyloučen stav,  že  soudy se vrátí judikatuře, která byla spojená se stavem před 1. 1. 2012.  Přesto je však potřeba nepřehlédnout některé podstatné změny ve východiscích a argumentech:

  •  zákon o obchodních korporacích již vztah člena orgánu a společnosti neprohlašuje absolutním obchodem, jak tak činil obchodní zákoník.  Všechny soukromoprávní závazky budou od 1. 1. 2014 jen závazky občanskoprávními.  Existují názory, že nová úprava nevylučuje, aby i smlouva o výkonu funkce měla režim pracovní smlouvy.  Tyto názory ovšem současně upozorňují, že by byla mylná představa, že takové ujednání založí členovi orgánu pracovní poměr (, neboť určitá specifická ustanovení nového občanského zákoníku budou platit i zde).  To má zejména vliv na zvláštní ochranu, která v určitých oblastech přísluší pouze zaměstnanci ( zejména v otázkách vzniku a zániku pracovního poměru,  omezení náhrady škody, odměňování a podobně). Pro tyto výrazné faktické odlišnosti od pracovněprávní poměru se pak vyskytují názory, že se fakticky o pracovní poměr nejedná a že tedy funkci člena orgánu společnosti nepůjde ani od 1. ledna 2014 vykonávat pracovním poměru.
  •  je tedy dosti pravděpodobné, že od 1. 1. 2014 opět nastane stav, kde nebude možný souběh pracovněprávního poměru například na pozici generální ředitele a výkon funkce jednatele (respektive člena statutárního orgánu).  Je však potřeba říci, že v současné doktríně se objevují názory i opačné (viz doc. Havel zde), které  naopak souběh i po 1.1.2014 považují za možný a zákonný.
  •  pokud by nakonec převážil výše uvedený skeptický názor ( prezentovaný například JUDr. Čechem),  pak je potřeba zejména zohlednit § 777 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, který ukládá uzpůsobit nové úpravě ujednání smluv o výkonu funkce a odměně do 30.6.2014.

Daň z převodu nemovitostí od roku 2014 nově – Senát zákonné opatření schválil

Zřejmě jsme si povšimli, že Senát dne 09.10.2013 schválil zákonné opatření vlády stran nově koncipované tzv. daně z nabytí nemovitých věcí.

Co tedy bude od roku 2014 zejména nového:

  • Daň dosud pojmenovaná jako daň z převodu nemovitostí se nyní bude nazývat jako daň z nabytí nemovitých věcí
  • Jak plyne již z výše uvedené změny názvu, zcela nové bude to, že poplatníkem této daně bude nově kupující a nikoli prodávající
  • Sazba této daně zůstává zachována na úrovni 4 % základu daně
  • Nezměnilo se ani to,  že i nadále předmětem této daně není nabytí podílu na takové obchodní korporaci, která vlastní nemovitou věc
  • Změnou ovšem je, že vklady do základního kapitálu již nebudou osvobozeny
  • Při nabytí nemovité věci do společného jmění manželů budou daň platit oba manželé společně a nerozdílně -tzn. že daňové přiznání bude podávat  a platit svým jménem pouze jeden z manželů
  • Základem daně bude obecně nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (náklady vynaložené na znalecký posudek)
  • V případě vkladu do obchodní korporace je základem daně cena stanovená znalcem pro ocenění vkladu do kapitálové obchodní společnosti
  • Základ daně v běžných případech by neměl být nižší než tzv. srovnávací daňová hodnota, která bude obvykle představovat 75% ceny zjištěné znalcem.
    • Vedle toho se může poplatník rozhodnout, že základ daně se stanoví ve výši 75% takzvané směrné hodnoty, pokud nebude nižší  než cena sjednaná.  Směrná hodnota by měla být stanovena typicky zejména  pro pro byty a pro pozemky s rodinnými domy. Naopak například pro pozemky s nedokončenými stavbami  směrná hodnota stanovena nebude.

Aktualizace: Toto zákonné opatření vyšlo ve Sbírce zákonů dne 30.10. 2013 v částce 131 pod číslem 340/2013 Sb.

Zastoupení (plná moc) dle nového občanského zákoníku – několik poznámek

Nejprve je vhodné si uvědomit, že pojem plné moci bývá užíván nejméně ve dvou významech:

  1. jako právem daná moc (zástupčí oprávnění),  právně jednat jménem jiného, tj. jako jeho zástupce
  2. Jako osvědčení o takovém oprávnění

Nový občanský zákoník používá pojem plná moc ve druhém z uvedených významů,  tj. ve smyslu osvědčení (potvrzení)  o tom, že zastoupení vzniklo. Plná moc je tak pouze důsledkem zastoupení, nikoliv jeho základem.

Pro praktické důsledky zastoupeni je vhodné si uvědomit rozlišení mezi zástupčím oprávněním (tj. oprávněním právně jednat jménem jiného jako jeho zástupce)  a příkazem. Podle takzvané nauky o abstraktnosti plné moci  je striktní oddělení obou pojmů právnickou nezbytností.  Z praktického hlediska jde o to, že v praxi samozřejmě mohou existovat takoví zástupci, kterým nebyl udělen příkaz;  a naopak mohou existovat takoví příkazci, kteří nejsou zástupci.

Jinými slovy řečeno, zástupčí oprávnění  se týká vnějšího vztahu tj. vztahu zástupce vůči třetím hlasování, zatímco příkaz  se vztahuje k vnitřnímu vztahu mezi zástupcem a zastoupeným.

Nový občanský zákoník vyžaduje ke vzniku zástupčího oprávnění  dohodu mezi zástupcem a zastoupeným ( viz § 441 odst. 1 nového občanského zákoníku); nepostačuje tedy jednostranné právní jednání zmocnitele. Významný korektiv k k této normě  představuje stanovení § 444 odst. 1 nového občanského zákoníku, podle kterého vzniká zástupčí oprávnění  i bez uzavření dohody o zastoupení, a to jednostranným jednáním zmocnitele; nutným předpokladem zde ovšem je existence dobré víry třetí osoby.

 Z výše uvedeným pak souvisí otázka, jak procesně doložit existenci zastoupení (například před soudem nebo správními orgány).  Jde o to, že pouhý jednostranný akt zmocnitele sám o sobě nepředstavuje dvoustrannou dohodu o zastoupení.  při zohlednění výše uvedeného ustanovení § 444 odst. 1 nového občanského zákoníku by se ovšem soudy či správní orgány měli spokojit s pouhou jednostrannou mocí,  nejsou-li žádné okolnosti, jež by zpochybňovaly existenci zastoupení (tj.   je-li soud nebo správní orgán v dobré víře).  Na druhé straně je ovšem třeba připustit, že i přes doložení plné moci  může soud nebo správní orgán požadovat prokázání existenci zastoupení,  tj. ve smysl § 441 odst. 1 nového občanského zákoníku prokázání existence dohody mezi zástupcem a zastoupeným ( v praxi to může představovat například požadavek na vyjádření zástupce uvedeného v plné moci).

Categories: Nezařazené