Archive

Posts Tagged ‘nový občanský zákoník’

Věci v novém občanském zákoníku – několik poznámek

Několik poznámek k obsahu pojmu věci v NOZ:

  • nový občanský zákoník (NOZ) používá pojem věci jako legislativní zkratku, jako věc v právním smyslu, res iuris
  •  jedná se tedy o právní konstrukt –  není vůbec podstatné, co jako věc skutečně existuje v reálném světě
  •  proto se věcí stává, například i podíl v obchodní korporaci nebo pohledávka
  •  Ustanovení § 489 NOZ za věc prohlašuje vše, co je (i) rozdílné od osoby a (ii) slouží potřebě lidí.  Dalšími vlastnostmi věci by měla být (ii) samostatnost a (iii)  ovladatelnost.
  •  Rozdílné od osoby =>  ani osoby právnické tedy nelze považovat za věc. Společnost s ručením omezeným tak nikdo nemůže vlastnit; předmětem vlastnictví je pouze podíl v takové společnosti.
  •  Samostatnost =>  ust. § 496 odst. 1 nového občanského zákoníku prohlašuje za věc jen takovou část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Pokud tedy dle § 506 nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku či práva stavby (§ 1242 nového občanského zákoníku),    je tím vyloučeno, , abychom stavbu pokládali za věc.
  •  Z širšího pojetí věci vzniká potřeba nového třídění:  novinkou je tedy dělení věcí na hmotné a nehmotné.  Dle § 496 odst. 2 nového občanského zákoníku se za hmotné věci prohlašují (i) práva, jejichž povaha to připouští, a (ii) jiné věci bez hmotné podstaty.   Věcí tak například nebude jen pozemek, ale i samo právo k němu (například právo zástavní nebo spoluvlastnický podíl).
  •  I právo (například pohledávka) se tak bude moci stát předmětem vlastnictví (§ 1011 nového  občanského zákoníku

Read more…

Advertisements

Pozor na předem udělený souhlas s postoupením smlouvy dle NOZ od 2014

 V novém občanském zákoníku účinném od 1. ledna 2014  se v ust. § 1897 odst. 1 uvádí:

Postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

K uvedenému textu je snad vhodné učinit  technickou poznámku, že pod pojmem “postoupená strana”  se skrývá zbylý účastník smlouvy, tj. účastník smlouvy odlišný od postupitele,  tedy onen pasivní účastník ( spíše objekt) tohoto postoupení.

Každopádně však z uvedeného ustanovení vyplývá, že kterýkoliv účastník smluvního vztahu by si měl dát pozor na to, zda v podepisované smlouvě nedává souhlas předem s postoupením takové smlouvy.  V takovém případě totiž  druhá smluvní strana  (ať už v postavení věřitele nebo dlužníka)  může svá práva a povinnosti z této smlouvy převést na libovolnou třetí osobou bez nového konkrétního souhlasu první smluvní strany.  Může tak dojít k nežádoucímu a nepříjemném stavu, kdy se změní osoba dlužníka či věřitele v určité smlouvě, aniž by to vyžadovalo jakýkoliv náš další souhlas.

Zprostředkování podle nového občanského zákoníku – několik poznámek

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

Smlouva o zprostředkování nahrazuje v občanském právu dosavadní smluvní typ, který občanský zákoník upravil jako smlouvu o obstarání věci.  Současně platí, že nová úprava se inspiruje stávajícím obchodním zákoníkem (§ 642 a následující obchodního zákoníku).

Podstatné znaky smlouvy o zprostředkování:

  • Uvedení osoby zprostředkovatele
  • Závazek zprostředkovatele k zprostředkování uzavření smlouvy
  • Uvedení určité (zprostředkovávané) smlouvy, která má být uzavřena
  • Uvedení osoby zájemce
  • Závazek zájemce zaplatit  zprostředkovateli provizi

Podle druhého odstavce základní ustanovení (§ 2445 NOZ) postačí, pokud je jen obstarána příležitost k uzavření smlouvy ( není tedy nutné zprostředkování uzavření určité smlouvy).

Pokud by se jednalo o činnost spíše charakteru činnosti průběžné,  pak na takovou činnost se spíše vztahuje právní úprava smlouvy obchodní zastoupení (§ 2483 a násl. NOZ).

Pro praktické souvislosti (včetně daňových) jen je vhodné si uvědomit, že nedojde k porušení smlouvy o zprostředkování, pokud zprostředkovatel vyvíjí činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření smlouvy,  a zprostředkovávaná smlouva  ve skutečnosti přesto nakonec uzavřena nebude.

Z pohledu zprostředkovatele je vhodné si uvědomit, že je povinen zájemci sdělovat bez zbytečného odkladu všechny důležité okolnosti pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.

Zájemce je na druhé straně povinen sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, jež pro něho mají rozhodný význam pro uzavření této smlouvy.

Provize a nárok na ni:  Obecně platí, že provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy.  Pokud zprostředkovaná smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou,  pak je provize splatná až splněním této podmínky.  Bylo-li však ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem ( tj. bylo-li ujednání jen obstarání příležitosti),  pak je provize splatná již obstaráním této příležitosti.  Je-li výše provize určená podle rozsahu plnění třetí osoby,  započte se do základu pro výpočet provize je plnění neuskutečněné z toho důvodu, za který odpovídá zájemce.

Lze tedy shrnout, že v principu lze dohodnout tyto 3 základní modely smlouvy o zprostředkování:

  1.  provize náleží již při obstarání příležitosti uzavření zprostředkovávané smlouvy
  2.  provize náleží při uzavření zprostředkovávané smlouvy
  3.  provize náleží až tehdy, kdy třetí osoba splní svou povinnost ze zprostředkované smlouvy

Read more…

Daň z převodu nemovitostí od roku 2014 nově – Senát zákonné opatření schválil

Zřejmě jsme si povšimli, že Senát dne 09.10.2013 schválil zákonné opatření vlády stran nově koncipované tzv. daně z nabytí nemovitých věcí.

Co tedy bude od roku 2014 zejména nového:

  • Daň dosud pojmenovaná jako daň z převodu nemovitostí se nyní bude nazývat jako daň z nabytí nemovitých věcí
  • Jak plyne již z výše uvedené změny názvu, zcela nové bude to, že poplatníkem této daně bude nově kupující a nikoli prodávající
  • Sazba této daně zůstává zachována na úrovni 4 % základu daně
  • Nezměnilo se ani to,  že i nadále předmětem této daně není nabytí podílu na takové obchodní korporaci, která vlastní nemovitou věc
  • Změnou ovšem je, že vklady do základního kapitálu již nebudou osvobozeny
  • Při nabytí nemovité věci do společného jmění manželů budou daň platit oba manželé společně a nerozdílně -tzn. že daňové přiznání bude podávat  a platit svým jménem pouze jeden z manželů
  • Základem daně bude obecně nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (náklady vynaložené na znalecký posudek)
  • V případě vkladu do obchodní korporace je základem daně cena stanovená znalcem pro ocenění vkladu do kapitálové obchodní společnosti
  • Základ daně v běžných případech by neměl být nižší než tzv. srovnávací daňová hodnota, která bude obvykle představovat 75% ceny zjištěné znalcem.
    • Vedle toho se může poplatník rozhodnout, že základ daně se stanoví ve výši 75% takzvané směrné hodnoty, pokud nebude nižší  než cena sjednaná.  Směrná hodnota by měla být stanovena typicky zejména  pro pro byty a pro pozemky s rodinnými domy. Naopak například pro pozemky s nedokončenými stavbami  směrná hodnota stanovena nebude.

Aktualizace: Toto zákonné opatření vyšlo ve Sbírce zákonů dne 30.10. 2013 v částce 131 pod číslem 340/2013 Sb.

Daňové změny 2014: Senát rozhodne 9. října

Dne 25.09.2013 Vláda ČR v demisi schválila návrhy zákonných opatření v oblasti daní. Nyní je na tahu Senát.

Senát má na schůzi zahájené ve středu 9. října rozhodovat mimo jiné o následujících návrzích:

  • Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

Oproti původní úpravě vláda navrhuje ponechat zdanění výplaty podílů na zisku společníkům – fyzickým osobám (15 %).

Při zdanění základních investičních fondů má být daň snížena na 0 %. To zároveň vyvolá povinnost zdanění podílů na zisku vyplácených nejenom fyzickým osobám (15 %), ale právnickým osobám, přestože mají podíl alespoň 10 % po dobu alespoň 12 měsíců (19 %).

  • Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

Podle tohoto návrhu má být daň z převodu nemovitostí nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí. Podle koncepce má daň hradit nabyvatel, což jej ušetří ručení za případně neuhrazenou daň. Podle návrhu vlády má být poplatníkem převodce u koupě nebo směny, pokud se převodce a nabyvatel smluvně nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel. Pokud si zvolí, že daň zaplatí převodce, pak je nabyvatel ručitelem.

Zdroj: Daňové změny 2014: Senát rozhodne 9. října | Daně & účetnictví.

Výběr novinek práva obchodních korporací v roce 2014

 Společně s novým občanským zákoníkem vstoupí dne 1. 1. 2 1014 v účinnost i zákon o obchodních korporacích ( zákon č. 90/2012 Sb.). Oba dva zmíněné zákony byly publikovány (jsou tedy platné) ve Sbírce zákonů již dne 22. 3. 2012.  Přestože zůstává zatím nejasná otázka, zdali tyto zákony vůbec vstoupí v platnost skutečně v lednu 2014 (viz současná nejasná situace po odmítnutí senátem některých doprovodných zákonů),   není jistě od věci si připomenout alespoň některé zásadní změny, které se týkají právní úpravy obchodních korporací, tj obchodních společností a družstev.

  1.  jedním z doprovodných zákonů je i zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zákon č. 304/2013 Sb. – vyhlášen dne 30.09.2013).  Okruh skutečností, které budou muset obchodní společnosti do  rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, které bude nutné zakládat do sbírky listin, se tímto zákonem někde zužuje, ale vesměs se spíše rozšiřuje o nové skutečnosti.  K uvedení do souladu s novými požadavky zákon stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014. Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do Obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis je potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak.  Zápis do rejstříku bude moci nově provádět i notář dálkovým přístupem.
  2.  Jako vždy při velkých novelizací vyvstává problém s přechodnými ustanoveními, tj. s uplatněním nových ustanovení na obchodní společnosti vzniklé před 1.1.2014.  Základní přechodné ustanovení je uvedeno v § 3041 odst. 1 v nového občanského zákoníku: Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti.“  Převažuje názor, že toto ustanovení se týká takzvaných statusových otázek společností, tj. otázek založení, vzniku, zrušení, zániku, přeměny, dále otázek jednání za právnickou osobu, ale také organizace vnitřních poměrů a podobně.  Zákon o obchodních korporací stanoví obchodním korporacím lhůtu šesti měsíců na to, aby přizpůsobili společenské smlouvy úpravě podle tohoto nového zákona (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).  základní otázky obchodních korporací je se tedy po prvně v lednu 2014 v zásadě podřídit nové právní úpravě. Tímto dnem se ruší veškerá ustanovení společensky smluv a stanov, která jsou v rozporu s donucujícími (kogentními) ustanoveními nového práva.
  3.  Nově se výslovně stanoví, že název (firma) právnické osoby může obsahovat jméno jen takové fyzické osoby, k níž má tato právnická osoba zvláštní vztah (jde například u jejího zakladatele a podobně).  Není přitom rozhodné, zda se jedná o člověka žijícího, anebo zemřelého.  K užití jména se navíc vyžaduje souhlas jeho nositele;  v případě osoby zemřelé může souhlas udělit jeho manželka či potomek. Pro uzpůsobení těmto požadavkům stanoví  zákon o obchodních korporacím šestiměsíční lhůtu (viz § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Read more…

“Nesvéprávné” právnické osobě bude moci soud určit opatrovníka; pravidla jsou navíc nebezpečně vágní

Nový občanský zákoník (měl by být účinný od 1.1.2014) se vrací  (viz Obecný zákoník občanský ABGB do roku 1950) ohledně právnických osob k tzv. teorii fikce, tj. považuje právnické osoby za nesvéprávné, tj. nemající vlastní vůli. Tato paradigmatická změna přináší mnohé důsledky – jedním z nich je skutečnost, že nově bude moci soud právnickým osobám jmenovat opatrovníka, a to často i v případech značně vágně definovaných (viz § 165 NOZ) – tedy například i v případě, kdy právnická osoba bude mít statutární orgán plně obsazený, pouze za splnění podmínky, že dle názoru soudu jsou zájmy představenstva v rozporu se zájmy obchodní společnosti.

Ve svém důsledku tedy vzniká  státu oprávnění přímo ingerovat do struktury libovolné právnické osoby.

Dochází tím tedy zcela nepochybně ke zvýšení míry veřejnoprávní regulace a omezování svobodné volby podnikajících subjektů. A to je podle mého názoru vážné; je přitom smutné (i když bohužel spíše typické), že se na toto téma nekonala žádná mediální “masáž” (u nás přitom často tak obvyklá; bohužel v tématech spíše nepodstatných), dokonce ani žádný skromný novinářský příspěvek (čest výjimkám).