Archive

Posts Tagged ‘Svoboda slova’

Průlomové rozhodnutí: Poskytovatelé wi-fi sítí apriorně neodpovídají za jejich zneužití

Jedná se o rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. září 2016 ve věci Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH (C-484/14), z jehož výroku je možno citovat:

Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby osoba, jejíž práva k určitému dílu byla poškozena, mohla žádat od poskytovatele přístupu náhradu škody, jakož i náhradu výdajů spojených s výzvou a náhradu nákladů vynaložených před soudem v rámci její žaloby o náhradu škody na základě toho, že třetí osoby využily k porušení jejích práv jeden z těchto přístupů. Naproti tomu musí být toto ustanovení vykládáno tak, že nebrání tomu, aby se tato osoba domáhala zamezení dalšího porušování, jakož i náhrady výdajů spojených s výzvou a náhrady nákladů řízení vůči poskytovateli přístupu ke komunikační síti, jehož služby byly využity k tomuto porušení za předpokladu, že tyto návrhy směřují nebo následují po vydání příkazu vnitrostátního soudního nebo správního orgánu, který tomuto poskytovateli zakazuje další porušování.

Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 ve spojení s čl. 12 odst. 3 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že s ohledem na požadavky vyplývající z ochrany základních práv, jakož i s ohledem na pravidla stanovená směrnicemi 2001/29 a 2004/48, v zásadě nebrání vydání takového příkazu, jako je příkaz dotčený v původním řízení, který pod hrozbou pokuty vyžaduje od poskytovatele přístupu ke komunikační síti umožňující veřejnosti připojení na internet, aby třetím osobám zabránil ve zpřístupnění určitého díla nebo jeho částí chráněných autorským právem veřejnosti prostřednictvím tohoto internetového připojení, na internetových výměnných systémech (peer-to-peer), když má tento poskytovatel možnost volby technických opatření k tomu, aby vyhověl tomuto příkazu, třebaže je tento výběr omezen na jediné opatření spočívající v zabezpečení internetového připojení heslem, pokud jsou tito uživatelé povinni uvést svou totožnost k získání hesla, a nemohou tedy jednat anonymně, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Source: Průlomové rozhodnutí: Poskytovatelé wi-fi sítí apriorně neodpovídají za jejich zneužití | PravniRadce.iHNed.cz –

Categories: ESD, IT, Laissez-faire Tags:

Editor Describes Pressure After Leaks by Snowden

Testimony to Parliament from the top editor of The Guardian illustrated the aggressive investigative and spying tactics increasingly faced by news organizations.

The testimony by the editor, Alan Rusbridger, gave a public airing to the debate over how to balance press freedom against national security concerns, an issue that became more acute once The Guardian began publishing material leaked by Mr. Snowden in June.

Zdroj: Editor Describes Pressure After Leaks by Snowden – NYTimes.com.

Za svobodu slova stejně tak jako nedotknutelnost vlastnictví je potřeba neustále bojovat!

http://www.facebook.com/CEVROInstitut.cz (03.05.13):  Dnes je Světový den svobody tisku. Myslíte si, že by v dnešní době blogů, facebookových profilů, twitteru… měl mít každý absolutní volnost psát si, co chce?

Moje reakce:

Svoboda slova je společně s právem vlastnit majetek (ochranou vlastnictví) to nejzákladnější, za co stojí a je potřeba neustále bojovat. Vždy je velká skupina lidí a organizací, kterým takové svobody a práva “nevoní” a vždy si hledají cestu, jak je omezit (často pod praporem různých na první pohled neznalého diváka “pozitivních” motivací – např. dnes pod praporem boje proti terorismu nebo proti daňovým únikům). Svoboda slova není ani dnes a ani ve “vyspělých” demokraciích ani zdaleka dokonalá – jako příklad postačí například přísně selektivní přístup vůči komunistickým (těm se neomezuje vůbec nic, ba spíše se ještě podporují) a fašistickým (zde se dehonestuje ale i skutečně trestá doslova každý náznak) projevům, nebo výrazné omezování svobody pod praporem boje proti terorismu. Takže k položené otázce říkám: Ano, ano, nechť existuje absolutní volnost pro každého psát (či říkat) si co chce! Je pak na každém čtenáři či posluchači, aby posoudil, jaký význam a relevanci má to, co kdo řekl či napsal.