Archive

Posts Tagged ‘ObchZ’

O rozdělení zisku s.r.o. (či a.s.) za rok 2017 může valná hromada rozhodnout i později než 30. 6. 2018 ( nejpozději však do 31. 12. 2018)

Dřívější judikatura Nejvyššího soudu opakovaně konstatovala (např. rozsudek ze dne 30.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 nebo ze dne 29.4.20013 sp. zn. 29 Cdo 2363/2011),  týkající se ještě předchozího obchodního zákoníku (ve znění účinném do konce roku 2013),  že aby valná hromada (s.r.o. nebo a.s.)  mohla rozhodnout o rozdělení zisku, nesmí být v době jejího rozhodování údaje v účetní závěrce, na jejímž základě zisk rozděluje, starší šesti měsíců.  Pokud tedy účetnímu období je kalendářní rok ( tedy závěrkovým dnem je 31.12.),  pak se taková valná hromada musela konat nejpozději 30. 6. příštího roku.  Podle této judikatury platilo, že pokud se valná hromada konala později, nezaložilo její rozhodnutí oporu pro vznik práva na výplatu; došlo-li přesto k výplatě, dělo se tak neoprávněně a společnosti vznikalo právo na vydání bezdůvodného obohacení.

Z novější komentářové literatury (viz: ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK, 2017. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-540-4, str. 387 a 688) vyplývá,  že  v poměrech nového práva (po skončení platnosti  “starého” obchodního zákoníku) došlo k názorovému posunu (přitom není bez významu, že autorem předmětného textu zmíněné publikace je soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk, který členem senátu č 27, který tvoří  judikaturu právě na úseku práva obchodních společností),  z něhož vyplývá, že valná hromada  společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti  může o rozdělení zisku za předchozí rok rozhodnout i později než po šesti měsících;  tedy pokud účetním obdobím je kalendářní rok, může se taková valná hromada konat i po 30.6. následujícího roku (nejpozději však do 31. 12.  následujícího roku).

Zcela konkrétně řečeno,  o rozdělení zisku za rok 2017 může valná hromada rozhodnout i později než 30. 6. 2018 ( nejpozději však 31.12.2018).

Zvyšování základního kapitálu v s.r.o. od roku v 2014 dle nového zákona o obchodních korporacích

 Od roku 2014 dojde k nové úpravě (v novém zákoně o obchodních korporacích ZOK) zvyšování základního kapitálu ve společnostech s ručením omezeným.   Alespoň několik poznámek:

  •  O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná a k přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech společníků
  • Nebude-li podán návrh na zápis do Obchodního rejstříku do dvou měsíců po rozhodnutí valné hromady, tak toto usnesení valné hromady se ruší.
  •  Zákon na první místo klade zvyšování novými vklady, kdy se společníci podílejí na zvýšení podle svých poměrů.  Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje náležitosti podle § 224 zákona obchodních korporací a účinnosti nabývá doručením společnosti. Při zvýšení peněžitými vklady mají společníci přednostní právo k účasti na zvyšování, , a to převzetí vkladové povinnosti v poměru podle výše podílů (dohoda může stanovit jinak) –  Toto přednostní právo muže společník uplatnit ve lhůtě podle společenské smlouvy (jinak do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o zvýšení dozvěděl). Toto přednostní právo může vyloučit nebo omezit společenská smlouva. Společník se tohoto přednostního práva může jednostranně vzdát písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.  Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít kdokoliv.
  • Účinnost zvýšení základního kapitálu novými vklady je nově vázána na den určený valnou hromadou.  Zápis do obchodního rejstříku má tak pouze deklaratorní charakter
  •  Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část předmětné účetní závěrky ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.  Toto zvýšení lze pak učinit z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti.  Účinky zvýšení základního kapitálu v tomto případě (na rozdíl od případu zvyšování novými vklady – viz výše) nastávají až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do Obchodního rejstříku.

Stále větší propast mezi odměnami managementu a mzdami zaměstnanců?

Problém není v tom, že zde jsou bohatí a chudí, vlastníci a nevlastníci. Problém je po mém soudu v tom, že existují právnické osoby (zejména pak akciové společnosti), které (ze své právní podstaty) na rozdíl od fyzických osob mají jen velmi malou odpovědnost za svá rizika a náklady a také malou vazbu mezi výkonem a odměnou svých členů a orgánů.

Deborah Hargreaves: The time has come to wipe the smiles off their faces – Commentators, Opinion – The Independent.

Categories: Laissez-faire Tags:

HN: O rozdělení zisku musí firmy rozhodnout ještě v červnu

HN: O rozdělení zisku musí firmy rozhodnout ještě v červnu

Brno – Nejpozději do konce června musí většina firem rozhodnout o případném rozdělení zisku společníkům. Pokud to do šesti měsíců od konce účetního období nestihnou, jejich zisk letos zůstane nerozdělen. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které nově upravuje i výplatu dividend.

Jestliže společnosti i přes verdikt soudu zisky vyplatí později, budou je muset majitelé vracet zpět a případně je rozdělit až v následujícím účetním období, píšou HN.

Udělají-li statutární orgány chybu a dividenda je vyplacena po termínu, tak odpovídají společnostem za způsobenou škodu. Právníci, které HN oslovily, se proto domnívají, že Nejvyšší soud zašel příliš daleko a nedržel se textu obchodního zákoníku.

Druhá významná změna se týká firem vyplácejících statutárním orgánům tantiémy, tedy podíly na zisku společnosti. Ty je nově nebudou moci vyplácet, pokud nerozdělí mezi společníky i dividendy, uvedly HN. Soud tak chce podle deníku zamezit tomu, aby majoritní vlastníci mohli účelově obcházet ty minoritní a nevyplácet jim podíl na zisku

Zdroj: HN: O rozdělení zisku musí firmy rozhodnout ještě v červnu – FinančníNoviny.cz.

Categories: Právo soukromé Tags: