Archive

Posts Tagged ‘nezákonnost’

Služební zákon: odpovědnost stát. zaměstnance do 8násobku platu + skončení služ. poměru při vzetí do vazby

Dne 27.12.2013 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh novely služebního zákona (věcně jde zejména o nabytí účinnosti od 1.1.2015 již schváleného zákona č. 218/2002 Sb. + některé dílčí změny).

Dne 22.1.2014 proběhlo první čtení této novely (sněmovní tisk 71/0) na schůzi sněmovny – návrh byl přikázán k projednání výborům.

Z obsahu tohoto služebního zákona (po zapracování navržených změn) je možno například citovat:

§ 17: Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též fyzická osoba, která byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinou z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, které spáchala přestupkem nebo jiným správním deliktem v rozporu s požadavky kladenými na státního zaměstnance.

§ 41: Státnímu zaměstnanci se přeruší výkon služby , jestliže byl vzat do vazby. Výkon služby může být státnímu zaměstnanci přerušen nejdéle na dobu 9 měsíců. Po dobu přerušení výkonu služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

§ 55 odst. 1 písm. e): Služební orgán skončí služební poměr v případě, kdy trestně stíhaný státní zaměstnanec byl vzat do vazby a doba trvání vazby přesáhla 9 měsíců

§ 57 odst. 1 písm. c): Služební poměr skončí v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně uznán vinen z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, které spáchal přestupkem nebo jiným správním deliktem v rozporu s požadavky kladenými na státního zaměstnance

§ 104 odst. 1 a 2: Státní zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého státního zaměstnance částku rovnající se osminásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Jakkoli toto zpřísnění podmínek státní služby jistě přinese vášnivé diskuse (Rusnokova vláda k této novele mj. i z těchto důvodů zaujala dne 8.1.2014 negativní stanovisko) o jeho konkrétní  intenzitě a potřebnosti, dovoluji si za sebe konstatovat, že toto zpřísnění je myslím potřeba spíše přivítat a doufat, že jeho důsledkem bude snížení četnosti nesprávných úředních postupů a nezákonných rozhodnutí. Je přitom potřeba vzít do úvahy i skutečnost, jak velkou míru odpovědnosti a rizika nese podnikatel, který právě bývá často předmětem (někdy bohužel až terčem) zmíněných nesprávností a nezákonností konkrétních určitých státních zaměstnanců (například úředních osob finančních úřadů).

Vedle toho bude myslím zajímavé sledovat, kdo a z jakých důvodů bude toto zpřísnění podmínek státní služby v nastávajících dnech (další jednání ve sněmovně proběhne 26.2.2014) kritizovat či přímo napadat a kdo a jak nakonec bude hlasovat.

Advertisements

Obvyklé schéma kasačního řízení před Nejvyšším správním soudem

NSS ex offo musí nejprve prověřit:

  1. zda kasační stížnost nebyla podána opožděně nebo zjevně neoprávněnou osobou
  2. zmatečnost řízení (§ 103 odst. 1 písm. c) ve vazbě na § 109 odst. 4 SŘS)
  3. zda řízení před soudem nebylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 109 odst. 4 SŘS),
  4. nepřezkoumatelnost (§ 103 odst. 1 písm. d) ve vazbě na  § 109 odst. 4 SŘS) spočívající v
    • nesrozumitelnosti
    • nedostatku důvodů
    • jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
  5. zda rozhodnutí správního orgánu není nicotné

NSS je dále vázán rozsahem kasační stížnosti. Obvyklý maximální rozsah kasační stížnosti lze schematicky vyjádřit takto (§ 103 SŘS):

  1. námitka nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení
  2. námitka vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu
  3. námitka vady řízení spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.
  4. námitka zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce
  5. námitka nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé