Archive

Posts Tagged ‘Zákon o obchodních korporacích’

Převody majetku mezi spřízněnými osobami v roce 2014 dle zákona o obchodních korporacích

 V rámci kompletní reformy civilního práva od 1. ledna 2014  vstoupí v účinnost také zcela nový zákon o obchodních korporacích (ZOK).  Mimo jiné tak dojde k některým změnám v právní úpravě převodu majetku mezi takzvanými spřízněnými osobami.    Pravidla týkající se této oblasti byla doposud upravena zejména v § 196a obchodního zákoníku.

Pojďme se alespoň na některé změny stručně podívat:

  • Převody majetku mezi společnostmi a jejich společníky (respektive akcionáři) budou nově omezeny pouze u akciových společností;  pro převody majetku mezi společníky a společnosti v případě s.r.o. nebudou tedy platit žádná zvláštní pravidla.  Toto je tedy jedno ze zásadních uvolnění omezujících podmínek.
  • Omezen bude pouze nákup majetku od akcionáře, nikoliv již prodej či darování majetku akcionářům.  Omezen bude pouze takový nákup majetku  od akcionáře, , který se uskuteční v průběhu dvou let od vzniku obchodní korporace (nebo ode dne účinnosti přeměny ,  jejímž důsledku změnila obchodní korporace svoji právní formu na akciovou společnost)
  • Úplata za nabytí majetku od akcionáře nesmí přesahovat hodnotu stanovenou znalcem, může však být na rozdíl od současné právní úpravy nižší.
  • Pokud podmínky pro nákup majetku  od akcionáře nebudou dodrženy,  pak ti členové představenstva, kteří hlasovali pro takové nabytí majetku, nejednali s péčí řádného hospodáře, a akcionář, který obdržel úplatu za převedený majetek vyšší, než jakou stanovil či měl stanovit znalec, je povinna rozdíl vrátit společnosti.  Tato výslovná povinnost akcionáře předmětný rozdíl v úplatě vrátit je v zákoně obchodě korporací jejich zakotvena zcela nově.
  •  Porušení podmínek pro nákup majetku  od akcionáře tedy již nebude mít za následek neplatnost (jak tomu bylo doposud),  založí však právo poškozené strany, tj. obchodní korporace, požadovat vypořádání podle § 50 zákona o obchodních korporacích pach bude na společnosti, zda takové právo uplatní či nikoliv.
  • Nové je i to, že valná hromada musí schválit i výši úplaty;  toto dosud explicitně upraveno nebylo.
  • Absence souhlasu valné hromady bude dle § 48 zákona o obchodní korporacích způsobovat  relativní neplatnost smlouvy ( dnes způsobuje neúčinnost smlouvy),  tj. smlouva bude neplatná pouze pokud se neplatnosti oprávněná strana dovolá.
  • Podobně jako dnes se zmíněná omezení nebudou vztahovat na převody v rámci běžného obchodního styku
  • U členů orgánů společnosti dochází k významnému zpřísnění
    •  každý člen orgánu bude muset oznámit všem ostatním členům tohoto orgánu (a kontrolnímu orgánu nebo nejvyššímu orgánu) , že má v úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu (jakoukoli), nebo že má korporace zajistit nebo utvrdit jeho dluhu či se stát jeho spoludlužníkem.  To vše platí i v případě, kdy stranu smlouvy bude místo člena orgán osoba jemu blízká.  Významnou změnou tedy je, že se omezení nově týká i smluv o poskytování služeb.
    •  kontrolní nebo nejvyšší orgán  společnosti  muže uzavření takové smlouvy zakázat, ovšem pouze v případě, kdy uzavření smlouvy není v zájmu obchodní korporace.
    •  pro převod majetku mezi společností a členem jejího orgánu nebude platit povinnost stanovit hodnotu majetku posudkem znalce
    •  i zde platí, že se tato omezení netýkají smluv uzavíraných v rámci běžného hospodářského styku

 Celkově lze zobecnit, že nová právní úprava zpřísňuje pravidla ohledně obchodů se členy orgánů společnosti a naopak uvolňuje pravidla ohledně obchodů se společníky. Upouští od stanovení kogentních pravidel způsobující absolutní neplatnost či neúčinnost právních úkonů;  namísto toho klade větší důraz na kontrolu statutárních orgánů ze strany společníků společnosti a aktivitu samotných obchodních korporací při hájení svých zájmů ( právo zakázat uzavření smlouvy, právo domáhat se vypořádání nebo relativní neplatnosti smlouvy).

Advertisements

Zvyšování základního kapitálu v s.r.o. od roku v 2014 dle nového zákona o obchodních korporacích

 Od roku 2014 dojde k nové úpravě (v novém zákoně o obchodních korporacích ZOK) zvyšování základního kapitálu ve společnostech s ručením omezeným.   Alespoň několik poznámek:

  •  O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná a k přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech společníků
  • Nebude-li podán návrh na zápis do Obchodního rejstříku do dvou měsíců po rozhodnutí valné hromady, tak toto usnesení valné hromady se ruší.
  •  Zákon na první místo klade zvyšování novými vklady, kdy se společníci podílejí na zvýšení podle svých poměrů.  Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje náležitosti podle § 224 zákona obchodních korporací a účinnosti nabývá doručením společnosti. Při zvýšení peněžitými vklady mají společníci přednostní právo k účasti na zvyšování, , a to převzetí vkladové povinnosti v poměru podle výše podílů (dohoda může stanovit jinak) –  Toto přednostní právo muže společník uplatnit ve lhůtě podle společenské smlouvy (jinak do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o zvýšení dozvěděl). Toto přednostní právo může vyloučit nebo omezit společenská smlouva. Společník se tohoto přednostního práva může jednostranně vzdát písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.  Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít kdokoliv.
  • Účinnost zvýšení základního kapitálu novými vklady je nově vázána na den určený valnou hromadou.  Zápis do obchodního rejstříku má tak pouze deklaratorní charakter
  •  Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část předmětné účetní závěrky ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.  Toto zvýšení lze pak učinit z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti.  Účinky zvýšení základního kapitálu v tomto případě (na rozdíl od případu zvyšování novými vklady – viz výše) nastávají až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do Obchodního rejstříku.