Archive

Posts Tagged ‘Zákon o obchodních korporacích’

O rozdělení zisku s.r.o. (či a.s.) za rok 2017 může valná hromada rozhodnout i později než 30. 6. 2018 ( nejpozději však do 31. 12. 2018)

Dřívější judikatura Nejvyššího soudu opakovaně konstatovala (např. rozsudek ze dne 30.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 nebo ze dne 29.4.20013 sp. zn. 29 Cdo 2363/2011),  týkající se ještě předchozího obchodního zákoníku (ve znění účinném do konce roku 2013),  že aby valná hromada (s.r.o. nebo a.s.)  mohla rozhodnout o rozdělení zisku, nesmí být v době jejího rozhodování údaje v účetní závěrce, na jejímž základě zisk rozděluje, starší šesti měsíců.  Pokud tedy účetnímu období je kalendářní rok ( tedy závěrkovým dnem je 31.12.),  pak se taková valná hromada musela konat nejpozději 30. 6. příštího roku.  Podle této judikatury platilo, že pokud se valná hromada konala později, nezaložilo její rozhodnutí oporu pro vznik práva na výplatu; došlo-li přesto k výplatě, dělo se tak neoprávněně a společnosti vznikalo právo na vydání bezdůvodného obohacení.

Z novější komentářové literatury (viz: ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK, 2017. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-540-4, str. 387 a 688) vyplývá,  že  v poměrech nového práva (po skončení platnosti  “starého” obchodního zákoníku) došlo k názorovému posunu (přitom není bez významu, že autorem předmětného textu zmíněné publikace je soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk, který členem senátu č 27, který tvoří  judikaturu právě na úseku práva obchodních společností),  z něhož vyplývá, že valná hromada  společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti  může o rozdělení zisku za předchozí rok rozhodnout i později než po šesti měsících;  tedy pokud účetním obdobím je kalendářní rok, může se taková valná hromada konat i po 30.6. následujícího roku (nejpozději však do 31. 12.  následujícího roku).

Zcela konkrétně řečeno,  o rozdělení zisku za rok 2017 může valná hromada rozhodnout i později než 30. 6. 2018 ( nejpozději však 31.12.2018).

Převody majetku mezi spřízněnými osobami v roce 2014 dle zákona o obchodních korporacích

 V rámci kompletní reformy civilního práva od 1. ledna 2014  vstoupí v účinnost také zcela nový zákon o obchodních korporacích (ZOK).  Mimo jiné tak dojde k některým změnám v právní úpravě převodu majetku mezi takzvanými spřízněnými osobami.    Pravidla týkající se této oblasti byla doposud upravena zejména v § 196a obchodního zákoníku.

Pojďme se alespoň na některé změny stručně podívat:

  • Převody majetku mezi společnostmi a jejich společníky (respektive akcionáři) budou nově omezeny pouze u akciových společností;  pro převody majetku mezi společníky a společnosti v případě s.r.o. nebudou tedy platit žádná zvláštní pravidla.  Toto je tedy jedno ze zásadních uvolnění omezujících podmínek.
  • Omezen bude pouze nákup majetku od akcionáře, nikoliv již prodej či darování majetku akcionářům.  Omezen bude pouze takový nákup majetku  od akcionáře, , který se uskuteční v průběhu dvou let od vzniku obchodní korporace (nebo ode dne účinnosti přeměny ,  jejímž důsledku změnila obchodní korporace svoji právní formu na akciovou společnost)
  • Úplata za nabytí majetku od akcionáře nesmí přesahovat hodnotu stanovenou znalcem, může však být na rozdíl od současné právní úpravy nižší.
  • Pokud podmínky pro nákup majetku  od akcionáře nebudou dodrženy,  pak ti členové představenstva, kteří hlasovali pro takové nabytí majetku, nejednali s péčí řádného hospodáře, a akcionář, který obdržel úplatu za převedený majetek vyšší, než jakou stanovil či měl stanovit znalec, je povinna rozdíl vrátit společnosti.  Tato výslovná povinnost akcionáře předmětný rozdíl v úplatě vrátit je v zákoně obchodě korporací jejich zakotvena zcela nově.
  •  Porušení podmínek pro nákup majetku  od akcionáře tedy již nebude mít za následek neplatnost (jak tomu bylo doposud),  založí však právo poškozené strany, tj. obchodní korporace, požadovat vypořádání podle § 50 zákona o obchodních korporacích pach bude na společnosti, zda takové právo uplatní či nikoliv.
  • Nové je i to, že valná hromada musí schválit i výši úplaty;  toto dosud explicitně upraveno nebylo.
  • Absence souhlasu valné hromady bude dle § 48 zákona o obchodní korporacích způsobovat  relativní neplatnost smlouvy ( dnes způsobuje neúčinnost smlouvy),  tj. smlouva bude neplatná pouze pokud se neplatnosti oprávněná strana dovolá.
  • Podobně jako dnes se zmíněná omezení nebudou vztahovat na převody v rámci běžného obchodního styku
  • U členů orgánů společnosti dochází k významnému zpřísnění
    •  každý člen orgánu bude muset oznámit všem ostatním členům tohoto orgánu (a kontrolnímu orgánu nebo nejvyššímu orgánu) , že má v úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu (jakoukoli), nebo že má korporace zajistit nebo utvrdit jeho dluhu či se stát jeho spoludlužníkem.  To vše platí i v případě, kdy stranu smlouvy bude místo člena orgán osoba jemu blízká.  Významnou změnou tedy je, že se omezení nově týká i smluv o poskytování služeb.
    •  kontrolní nebo nejvyšší orgán  společnosti  muže uzavření takové smlouvy zakázat, ovšem pouze v případě, kdy uzavření smlouvy není v zájmu obchodní korporace.
    •  pro převod majetku mezi společností a členem jejího orgánu nebude platit povinnost stanovit hodnotu majetku posudkem znalce
    •  i zde platí, že se tato omezení netýkají smluv uzavíraných v rámci běžného hospodářského styku

 Celkově lze zobecnit, že nová právní úprava zpřísňuje pravidla ohledně obchodů se členy orgánů společnosti a naopak uvolňuje pravidla ohledně obchodů se společníky. Upouští od stanovení kogentních pravidel způsobující absolutní neplatnost či neúčinnost právních úkonů;  namísto toho klade větší důraz na kontrolu statutárních orgánů ze strany společníků společnosti a aktivitu samotných obchodních korporací při hájení svých zájmů ( právo zakázat uzavření smlouvy, právo domáhat se vypořádání nebo relativní neplatnosti smlouvy).

Zvyšování základního kapitálu v s.r.o. od roku v 2014 dle nového zákona o obchodních korporacích

 Od roku 2014 dojde k nové úpravě (v novém zákoně o obchodních korporacích ZOK) zvyšování základního kapitálu ve společnostech s ručením omezeným.   Alespoň několik poznámek:

  •  O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná a k přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech společníků
  • Nebude-li podán návrh na zápis do Obchodního rejstříku do dvou měsíců po rozhodnutí valné hromady, tak toto usnesení valné hromady se ruší.
  •  Zákon na první místo klade zvyšování novými vklady, kdy se společníci podílejí na zvýšení podle svých poměrů.  Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje náležitosti podle § 224 zákona obchodních korporací a účinnosti nabývá doručením společnosti. Při zvýšení peněžitými vklady mají společníci přednostní právo k účasti na zvyšování, , a to převzetí vkladové povinnosti v poměru podle výše podílů (dohoda může stanovit jinak) –  Toto přednostní právo muže společník uplatnit ve lhůtě podle společenské smlouvy (jinak do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o zvýšení dozvěděl). Toto přednostní právo může vyloučit nebo omezit společenská smlouva. Společník se tohoto přednostního práva může jednostranně vzdát písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.  Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít kdokoliv.
  • Účinnost zvýšení základního kapitálu novými vklady je nově vázána na den určený valnou hromadou.  Zápis do obchodního rejstříku má tak pouze deklaratorní charakter
  •  Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část předmětné účetní závěrky ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.  Toto zvýšení lze pak učinit z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti.  Účinky zvýšení základního kapitálu v tomto případě (na rozdíl od případu zvyšování novými vklady – viz výše) nastávají až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do Obchodního rejstříku.