Home > Právo soukromé > Věci v novém občanském zákoníku – několik poznámek

Věci v novém občanském zákoníku – několik poznámek

Několik poznámek k obsahu pojmu věci v NOZ:

  • nový občanský zákoník (NOZ) používá pojem věci jako legislativní zkratku, jako věc v právním smyslu, res iuris
  •  jedná se tedy o právní konstrukt –  není vůbec podstatné, co jako věc skutečně existuje v reálném světě
  •  proto se věcí stává, například i podíl v obchodní korporaci nebo pohledávka
  •  Ustanovení § 489 NOZ za věc prohlašuje vše, co je (i) rozdílné od osoby a (ii) slouží potřebě lidí.  Dalšími vlastnostmi věci by měla být (ii) samostatnost a (iii)  ovladatelnost.
  •  Rozdílné od osoby =>  ani osoby právnické tedy nelze považovat za věc. Společnost s ručením omezeným tak nikdo nemůže vlastnit; předmětem vlastnictví je pouze podíl v takové společnosti.
  •  Samostatnost =>  ust. § 496 odst. 1 nového občanského zákoníku prohlašuje za věc jen takovou část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Pokud tedy dle § 506 nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku či práva stavby (§ 1242 nového občanského zákoníku),    je tím vyloučeno, , abychom stavbu pokládali za věc.
  •  Z širšího pojetí věci vzniká potřeba nového třídění:  novinkou je tedy dělení věcí na hmotné a nehmotné.  Dle § 496 odst. 2 nového občanského zákoníku se za hmotné věci prohlašují (i) práva, jejichž povaha to připouští, a (ii) jiné věci bez hmotné podstaty.   Věcí tak například nebude jen pozemek, ale i samo právo k němu (například právo zástavní nebo spoluvlastnický podíl).
  •  I právo (například pohledávka) se tak bude moci stát předmětem vlastnictví (§ 1011 nového  občanského zákoníku

  •  Věc hromadná:  podle § 501 nového občanského zákoníku hromadnou věc tvoří soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení ( Příklady: knihovna, sklad zboží, stádo krav).  Typickou věcí hromadnou zůstane podnik, nově nazývaný obchodní závod, zkráceně označovaný jen jako závod  (§ 502 nového občanského zákoníku).  jeho součástí se nově stanou podnikatel dluhy k závodu přináležející.
  •  Specifickou kategorií věcí jsou cenné papíry a zaknihované cenné papíry ( viz § 514 až 544 nového občanského zákoníku).   Poprvé se zde vyskytuje legální definice cenného papíru =  listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.  Cenný papír bude vždy věc movitá (§ 498 odst. 2 nového občanského zákoníku) a hmotná (§ 4 96 odst. 1 nového občanského zákoníku).  Nově tedy obsah pojmu zaknihovaný cenný papír se za cenný papír již neprohlašuje.  Zaknihovaných cenný papír (pro nedostatek hmotného substrátu) tak spadne do skupiny věcí nehmotných.  Pro budoucí praxi je tak tedy třeba včas a zřetelně rozlišovat mezi pojmy cenný papír (dříve listinný cenný papír) a  zaknihovaný cenný papír.  Napříště totiž již nebude zřejmé, že pod pojmem cenný papír se zároveň myslí i zaknihovaný cenný papír, neboť jak je zřejmé, zaknihovaný cenný papír bude nově zcela jinou kategorií než cenný papír.  nový zákoník výslovně počítá s nepojmenovanými cennými papíry; v § 515 nového občanského zákoníku se stanoví jejich minimální obsah.
  •  Rozdělení věcí na movité a nemovité:  Za nemovitou  se bude pokládat jedině věc, o  níž to zákon výslovně ( viz § 498 odst. 1 nového občanského zákoníku) stanoví;  všechny ostatní (hmotné i nehmotné) spadnou mezi věci movité.  Toto oddělení je významné například s ohledem na požadavek písemné formy smlouvy  právě u  nemovitostí.
  • Za nemovité věci se zejména považují:  (i) pozemky, (ii)podzemní stavby se samostatným účelovým určením, (iii) věcná práva k nemovitostem,  (iv) práva, která za nemovité věci prohlásí  zákon, (v) věci, o kterých právní předpis prohlásí, že nejsou součástí pozemku, ačkoliv je nelze přenést z místa bez porušení jejich podstaty, (vi)  věci, o kterých právní předpis výslovně prohlásí, že jsou nemovitostmi
  • Pozemek není totožný s parcelou =  parcela je  podmnožinou pozemku; každá parcela je pozemkem, ale ne každý pozemek parcelou
  • Podzemní stavby se samostatným účelovým určením:  nesmí sloužit jen jako příslušenství jiné věci ( podmínky tak nesplní podzemní garáže, určené pro uživatele přilehlé budovy;  podobně sklep přistavený k rodinnému domu)
  • Věcná práva k nemovitostem:  zástavní právo k pozemku (§ 1309 až 1389),  právo předkupní (§ 2240 až 2149),  právo zpětné koupě či zpětného prodeje.  Osoba oprávněná z předkupního práva k pozemku, které bude zřízeno jako věcné, se tak (v tomto právu) stane vlastníkem nemovitosti.
  • Práva, která za nemovité věci prohlásí zákon:  právo stavby dle § 1242 ( tj. právo mít na povrchu nebo pod povrchem cizího pozemku stavbu).
  • Věci, o kterých právní předpis prohlásí, že nejsou součástí pozemku, a přitom je nelze přenést z místa bez porušení jejich podstaty:
    • Sem lze zařadit především stavby dočasné. Dle § 506 odst. 1 se dočasné stavby nestávají součástí pozemku;  pokud bude současně platit, že je nelze přenést z místa na místo, aniž by došlo k narušení jejich podstaty, pak je bude třeba považovat za nemovitosti.
    • Inženýrské sítě =  nejsou dle § 509 součástí pozemku a zároveň jistě platí, že je nelze převést z místa na místo, aniž bychom narušili jejich podstaty =>  jedná se tedy o nemovité samostatné věci.
    • Stroje nebo jiné zařízení =   pokud by jejich demontáž vedla k narušení podstaty stroje či pozemku (stavby),  stávají se součástí je stavby a tedy součástí pozemku, jehož součást stavba tvoří.  Tomuto důsledku se lze vyhnout  tak, , že vlastník pozemku v souladu s § 508 odst. 1 nového občanského zákoníku zapíše do katastru nemovitostí výhradu, že stroj není jeho vlastnictvím.
    •  stavby ve vlastnictví osoby odlišné od osoby vlastníka pozemku, které existují ke dni 1. 1. 2014, popřípadě budou postaveny na základě věcného či jiného práva vzniklého před 1.1.2014
  • Věci, o kterých právní předpis výslovně prohlásí, že jsou nemovitostmi:  nový občanský zákoník v § 1159  výslovně za nemovitost prohlašuje bytovou jednotku, která nově výslovně obsahuje též podíl na společných částech domu a podíl na pozemku.
  • Stavby (výjimky:  (i) podzemní stavby se samostatným účelovým určením, (ii) stavby dočasné a (iii) stavby s odlišným vlastníkem od vlastníka pozemku)  přestávají být věcmi;  stávají se pouhou součástí pozemku (§ 506) nebo práva stavby (§ 1242).
  • Základní paradigmatická změna:  stavba je vždy součástí pozemku (superficies solo cedit).  Stavba zřízená na cizím pozemku připadne vlastníkovi pozemku
  • Existuje však ochrana stavebníka, který zamýšlí stavět na cizím pozemku =  právo stavby (§ 1240 odst. 1).  Jedná se o právo věcné vznikající zápisem do katastru.  Stavba, kterou stavebník na základě práva stavby na cizím pozemku vystaví, se bude považovat jen za součást tohoto práva stavby.  Zákon výslovně předvídá ( § 1240 odst. 1), že právo stavby půjde zřídit i ke stavbě již zřízené.  Právo stavby bude obvykle zřizována úplatně;  buďto ve formě jednorázové platby za jeho zřízení nebylo ve formě pravidelných dávek s názvem “stavební plat” (§ 1247).  Právo stavby lze zřizovat pouze jako dočasné, a to nejdéle na dobu 99 let (§ 1244 odst. 1).
  •  Dle ustanovení paragrafu 2202 odst. 1 lze pronajímat i jenom část  nemovité věci –  i nadále tedy bude moci pronajímá pouze stavbu bez pozemku a nebo i jen část stavby.  Proto i nový občanský zákoník nadále počítá s nájmem bytu nebo domu (§ 2235),  prostoru nebo místnosti, které slouží k podnikání (§ 2302)
  •  v katastru nemovitostí se budou vedle pozemků budou evidovat jen budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční (§ 3 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona),  a, to jen jako pomocný údaj o pozemku či právu stavby, jehož budou tvořit součást.
  •  u staveb, přirostlých k 1.1.2014 k pozemkům, se údaje v katastru nemovitostí opraví nejpozději při příležitosti  následné změny v evidenci katastru (například při prodeji, zatížení a jiných změnách)
  • Převody vlastnického práva  k věcem nezapsaným ve veřejném seznamu ( patří sem i převod motorových vozidel, neboť jejich evidenci nelze považovat za veřejný seznam):  vlastnické právo se zásadně převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (dosud zásadně platilo, že vlastnické právo k věci přechází až s jejím předáním nabyvateli).  Nové právo tedy zakládá tzv. translační účinek samotné smlouvy ( výjimkou je zejména prodej zboží v obchodě, kdy o vlastnické právo přechází na kupujícího až převzetím věci).  Strany si nicméně mohou sjednat, že vlastnické právo  přejde na kupujícího, až mu bude zboží předáno. Stejně jako dosud si mohou sjednat i tzv. výhradu vlastnictví až do úplného uhrazení kupní ceny.  Kupní smlouva na převod věcí jiných než nemovitostí nevyžaduje písemnou  formu smlouvy.  máli se však dohoda o výhradě vlastnického práva prosadit vůči věřitelům kupujícího, musejí je kupující prodávající uzavřít ve formě veřejné listiny  nebo alespoň písemně s úředně ověřenými podpisy.
  • Převody vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu ( kromě nemovitostí zapsaných v katastru se jedná o z průmyslového vlastnictví, plavidla evidovaná v plavební rejstříku, letadla zapsaná v leteckém rejstříku):  přechodu vlastnictví nastává zápisem v tomto seznamu; zápis tedy má konstitutivní povahu.
Advertisements
  1. No comments yet.
  1. No trackbacks yet.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s