Home > Nezařazené > Souběhy funkcí po rekodifikaci 2014 – jednatel současně v pracovněprávním poměru

Souběhy funkcí po rekodifikaci 2014 – jednatel současně v pracovněprávním poměru

Situace, kdy jednatel (člen představenstva) je zároveň v pracovněprávním poměru  vůči této společnosti, je již delší dobu předmětem a terčem mnohých diskusí.  V poslední době se v judikatuře ustálil závěr, že výkon funkce statutárního orgánu nemůže být podřazen pracovněprávnímu poměru.  To tedy pro praxi znamenalo, že náplní pracovního poměru musí být něco jiného než co je předmětem činnosti statutárního orgánu ( tj. něco odlišného od výkonu obchodního vedení).  Postupně pak v judikatuře se testovala právě tato hranice. Judikatura se stávala často velmi kazuistickou,  docházelo i ke zkoumání, zda smlouvy nejsou uzavřeny jen naoko.  Celý problém pak vygradovalo na konci roku 2010, kde je Nejvyšší správní soud  přinesl rozsudek (čj. 3 Ads 119/2010 – 58), z kterého vyplývalo, že takový pracovní poměr není (je neplatný a neexistující) a tedy jednatel nebyl nemocensky pojištěn.

Na tento judikát pak o rok později reagovala novela (číslo 351/2011 Sb.),  která do stávajícího obchodního zákoníku od 1.1.2012 zařadila § 66d (Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.).  

Zákon o obchodních korporacích, který je součástí rekodifikace civilního práva od roku 2014   a který z velké části  nahrazuje zrušený obchodní zákoník,  ovšem něco podobného jako je § 66d ObchZ  neobsahuje.

 Vzniká tak v podstatě velmi nejasná situace, kdy není vyloučen stav,  že  soudy se vrátí judikatuře, která byla spojená se stavem před 1. 1. 2012.  Přesto je však potřeba nepřehlédnout některé podstatné změny ve východiscích a argumentech:

  •  zákon o obchodních korporacích již vztah člena orgánu a společnosti neprohlašuje absolutním obchodem, jak tak činil obchodní zákoník.  Všechny soukromoprávní závazky budou od 1. 1. 2014 jen závazky občanskoprávními.  Existují názory, že nová úprava nevylučuje, aby i smlouva o výkonu funkce měla režim pracovní smlouvy.  Tyto názory ovšem současně upozorňují, že by byla mylná představa, že takové ujednání založí členovi orgánu pracovní poměr (, neboť určitá specifická ustanovení nového občanského zákoníku budou platit i zde).  To má zejména vliv na zvláštní ochranu, která v určitých oblastech přísluší pouze zaměstnanci ( zejména v otázkách vzniku a zániku pracovního poměru,  omezení náhrady škody, odměňování a podobně). Pro tyto výrazné faktické odlišnosti od pracovněprávní poměru se pak vyskytují názory, že se fakticky o pracovní poměr nejedná a že tedy funkci člena orgánu společnosti nepůjde ani od 1. ledna 2014 vykonávat pracovním poměru.
  •  je tedy dosti pravděpodobné, že od 1. 1. 2014 opět nastane stav, kde nebude možný souběh pracovněprávního poměru například na pozici generální ředitele a výkon funkce jednatele (respektive člena statutárního orgánu).  Je však potřeba říci, že v současné doktríně se objevují názory i opačné (viz doc. Havel zde), které  naopak souběh i po 1.1.2014 považují za možný a zákonný.
  •  pokud by nakonec převážil výše uvedený skeptický názor ( prezentovaný například JUDr. Čechem),  pak je potřeba zejména zohlednit § 777 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, který ukládá uzpůsobit nové úpravě ujednání smluv o výkonu funkce a odměně do 30.6.2014.
Advertisements
  1. No comments yet.
  1. No trackbacks yet.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s