Home > Ústavní soud, Filosofie, Právní principy > ÚS do daňové legislativy zasáhne pouze pokud dojde k omezení vlastnictví v intenzitě “rdousícího efektu” nebo dojde-li k porušení principu rovnosti

ÚS do daňové legislativy zasáhne pouze pokud dojde k omezení vlastnictví v intenzitě “rdousícího efektu” nebo dojde-li k porušení principu rovnosti

V rozhodnutí pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21.4.2009 je možno najít mnoho zajímavých obecně – právních úvah a citací vztahující se k samotné právně filozofické podstatě systému daní. Pojďme si alespoň některé znich připomenout:

  • Daní je obecná zátěž, která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku a kupní síly k financování všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definovaných podmínek, byla institucionalizována právě za účelem shromáždění prostředků k zabezpečení veřejných statků.
  • Podle čl. 11 odst. 5 Listiny je možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Toto ustanovení vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala exekutiva
  • . Článek 11 odst. 5 Listiny také vyjadřuje ústavní zmocnění pro Parlament k legitimnímu omezení vlastnického práva skrze jím přijatý zákon
  • Legitimita zdaňování vyplývá mj. z toho, že výsledky zdaňování jsou používány i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví, přičemž tuto ochranu a vytváření podmínek je nutno samozřejmě z něčeho platit. Tento účel zdaňování ale není jediný; daňový zásah do majetkové a právní sféry jednotlivce nabývá na ospravedlnění právě rovnoměrností rozdělení těchto břemen
  • V případě daní tudíž půjde o posouzení omezení základního práva na vlastnictví garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny z důvodu veřejného zájmu na naplnění státního rozpočtu aprobovaného čl. 11 odst. 5 Listiny, a to za účely spojenými s naplňováním funkcí státu.
  • Při zkoumání ústavnosti ustanovení daňových zákonů je nutno vycházet z modifikované verze zásady proporcionality, přičemž se zkoumá případné porušení zákazu extrémní disproporcionality ve spojení s kritérii, která vyplývají z ústavního principu rovnosti.
  • Posouzení věci z hlediska dodržení ústavních kautel akcesorické a neakcesorické rovnosti: Akcesorický princip zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních práv. Neakcesorický princip (zakotvený v čl. 1 Listiny) spočívá ve vyloučení libovůle zákonodárce při rozlišování práv určitých skupin subjektů = rovnost před zákonem.
  • Tři základní funkce daní a daňového systému: alokační, distribuční a stabilizační. Toto posuzování náleží do výlučné kompetence zákonodárce (ÚS tedy nepřezkoumává)
  • Efektivitu daní přezkoumává ÚS pouze výjimečně, a to v těch případech, kdy by neefektivita určité daně založila zřejmou nerovnost v daňovém zatížení jednotlivých osob
  • Zákonodárce může v daňové oblasti činit i neracionální kroky, což ovšem ještě není důvod k zásahu Ústavního soudu
  • ÚS zasáhne pouze tehdy, pokud dojde
    • k omezení vlastnického práva v intenzitě tzv. rdousícího efektu, nebo
    • dojde-li k porušení principu rovnosti v jeho akcesiorické nebo neakcesiorické podobě
Advertisements
  1. No comments yet.
  1. No trackbacks yet.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s