Home > Filosofie > Právo a spravedlnost dle řecké mytologie

Právo a spravedlnost dle řecké mytologie

Zeus je nejvyšším bohem, otcem dalších bohů, a proto spravedlnost v poslední řadě má v něm původ.  Jeho dcera Diké je personifikovanou spravedlností. Tento poměr není v řecké mytologii náhodně – naznačuje se tím poměr spravedlnosti a práva k vládnoucí moci, v níže se veškerá spravedlnost soustřeďuje.

“Diké jde, spravedlivou moc nesouc ve svých rukou” (Sofokles v Elektře, verš 476)

“Kdo ji ukřivdí, proti tomu dovolává se u Zeva ochrany pro učiněné jí urážky” (Hesoid)

Sestrou bohyně Diké je Eunomia, bohyně zákonného řádu ve světě, dcerou její Hesychia (Klid) a druhou sestrou Eiréné (Mír), obě představitelky blahodárného působení spravedlnosti. Eiréné byla matkou bohatství a radosti.

V řecké mytologii lze také najít zřejmý popis toho, že spravedlnost může být také bezohledná, když přestoupení božských zákonů stíhá boží spravedlnost těžkými tresty. Tak například Erinye (opouštějíce podsvětí, pronásledují zločince, neustávajíce od svého krutého záští, až vezmou pomstu na tom, kdo se provinil) nelítostně a bez zřetele na velikost způsobeného bezpráví štvou pachatele k smrti.

Z celé spleti mytologických představ lze vyloučit trojí druh práva a spravedlnosti:

  1. Právo a spravedlnost kosmická, splývající s představou přirozené nutnosti a mající svůj původ v představě jednotnosti kosmu; existovaly by i tehdy, kdyby nebylo bohů a lidí, protože jsou složkami světového řádu, který vynucuje bezvýjimečnou poslušnost na každém, ať je bohem nebo člověkem. je to zákon Osudu, ženoucí vše směrem jím určeným. “Souzenému osudu nemožno uniknout ani bohu”, pravila věštba poslům krále Kroisa.
  2. Právo a spravedlnost pramenící z božské vůle. Bohové, udržující mravní řád v lidstvu, dávají nařízení, jichž zachování vynucují tresty. Ten, kdo jedná ve smyslu božích příkazů, jest zároveň zbožným a spravedlivým a získává boží odměny.
  3. nejnižší stupen tvoří právo a spravedlnost lidská, v nichž se uplatňuje především vůle člověka. Ovšem zákonodárci, kteří dali řeckým obcím zákony, byli dle podání ve stycích s božstvím, které jim ty zákony zjevilo.

(zpracováno dle: TOMSA, Bohuš. Idea spravedlnosti a práva v řecké filosofii. Reprint původního vyd. z r. 1923. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 228 s. Knihovna společenských věd. ISBN 978-808-6898-933)

Advertisements
Categories: Filosofie Tags:
  1. No comments yet.
  1. No trackbacks yet.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s