Home > Nejvyšší správní soud > NSS: V řízení o ochraně před nezákonným zásahem je účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena

NSS: V řízení o ochraně před nezákonným zásahem je účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena

Institut osoby zúčastněné na řízení je v zákoně vymezen poměrně úzce; podle soudního řádu správního je třeba, aby dotčení v právech bylo přímé, nepostačí tedy zasažení nepřímé, obecné nebo dokonce eventuální.

Nejvyšší správní soud se k institutu osoby zúčastněné na řízení vyjádřil při posuzování kasační stížnosti zastupitele města Ostravy advokáta Petra Kausty. Ten chtěl jako obyvatel Ostravy vstoupit do řízení o žalobě Statutárního města Ostrava na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných -Vlády České republiky, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Město se v ní domáhá, aby žalovaným bylo zakázáno pokračovat v porušování práva na příznivé životní prostředí, když samotný problém vidí v nedostatečné a neefektivní ochraně čistoty ovzduší a v neefektivním systému na dodržování limitů znečištění ovzduší.

Stěžovatel nesouhlasil s usnesením Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že podle zákona osobou zúčastněnou není. Nejvyšší správní soud dal městskému soudu za pravdu a kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

Podle soudního řádu správního se institut osoby zúčastněné na řízení omezuje na

  • řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a
  • řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu.

Tento závěr potvrzuje i dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které je v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena.

Podle § 34 odst. 1 s. ř. s. jsou osobami zúčastněnými na řízení „osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.“ Podle uvedené dikce zákona se tedy institut osoby zúčastněné na řízení využívá v řízení o zrušení správního rozhodnutí či o nečinnosti správního orgánu.

„Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům. Stěžovatel v posuzované věci neuvedl žádné veřejné subjektivní právo, na němž by mohl být rozhodováním soudu o žalobcově návrhu přímo dotčen, pouze obecně tvrdí, že má zájem na vyhovění žalobcova návrhu jako jeho obyvatel. Nejvyšší správní soud však vychází z toho, že pro konstatování účastenství nepostačuje obecné tvrzení, že je stěžovatel ve stejné faktické i právní pozici jako všichni ostatní obyvatelé žalobce“, uvedla k rozhodnutí soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková s tím, že: „logicky tedy ani obyvatel obce, která je žalobcem, pouze z titulu své příslušnosti k obci žalobce nemůže své účastenství dovozovat.“

(Podle tiskové zprávy NSS a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14 . 12. 2011, sp.zn. 6 Aps 4/2011.)

Advertisements
  1. No comments yet.
  1. No trackbacks yet.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s