Celkem hojně používaná dohoda o provedení práce (ve smyslu § 75 zákoníku práce) doznala s účinností od 1.1.2012 řadu změn, z nich alespoň ty nejzákladnější stojí za připomenutí:
- dohodu o provedení práce je možno uzavřít na maximálně 300 hodin/rok (v roce 2011 pouze 150 )
- v dohodě o provedení práce obligatorně musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá
- musí být v písemné formě (obligatorní písemná forma)
- na odměnu z dohody o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě
- po skončení dohody o provedení práce je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání (“zápočtový list”)
- v měsíci, do něhož byl zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10.000 Kč, vzniká i z dohody o provedení práce účast na nemocenském i důchodovém pojištění a je tedy potřeba provádět odvody sociálního pojištění (viz § 7a zákona o nemocenském pojištění)
- v měsíci, v němž příjem dle dohody o provedení práce přesáhl 10.000 Kč, podléhá zdravotnímu pojištění
- od dubna 2012 podléhá povinné vstupní lékařské prohlídce i zaměstnanec před vznikem dohody o provedení práce
- daň z příjmů ze závislé činnosti zůstává vůči příjmům z dohody o provedení práce beze změny, tj. stále tedy například platí, že pokud se jedná o jediný příjem ze závislé činnosti, může zaměstnanec podepsat prohlášení k dani a uplatňovat tak slevy na dani. Pokud toto prohlášení nepodepíše, stejně jako dříve tak i v roce 2012 se z příjmů do 5000 Kč/měsíc sráží a odvádí srážková daň ve výši 15%
Stručné shrnutí: Pokud si jako podnikatelé v pozici zaměstnavatele chceme zachovat alespoň částečně půvab, který dohoda o provedení práce dosud vždy měla (tj. osvobození od odvodů sociálního a zdravotního pojištění), pak musíme dbát na to, že měsíční odměna nesmí převýšit 10.000 Kč.
Like this:
Be the first to like this post.
Profesor Telec se ve svém článku (zdroj viz níže) domnívá, že v návaznosti na dlouholeté výzkumné a legislativní práce nad novým občanským zákoníkem dospěla větší část civilistické obce k nutnosti jiného nežli dosavadního (post)komunistického pohledu na soukromé právo. Základní rys tohoto odlišného nazírání spočívá podle něj v těchto znacích či myšlenkových procesech:
- internacionalizace soukromého práva, v níž zvláštní úlohu sehrává jeho evropeizace
- konstitucionalizace soukromého práva (zejména lidskoprávní dimenze)
- globalizace soukromého práva, a to na základě univerzálních, všelidsky platných hodnot
- systematická koncentrace obecného soukromého práva do jednoho právního předpisu (občanského zákoníku)
Zdroj: TELEC, Ivo. Subjektivní práva rodinná. Právní rozhledy. 2012, roč. 20, č. 3, s. 77-84.
Like this:
Be the first to like this post.
Na pořadu 16. schůze senátu od 25.1.2012 je prvním bodem projednání návrhu nového občanského zákoníku.
Text schválený Poslaneckou sněmovnou dne 9.11.2011 navrhuje ústavně-právní výbor senátu pozměnit pouze tak, aby účinnost tohoto zákona byla až od roku 2016 (a nikoli 2014, jak schválila sněmovna).
Uvidíme, jak to celé nakonec dopadne.
Like this:
Be the first to like this post.
Pro jakéhokoli zaměstnavatele je velmi důležité si uvědomit alespoň toto právní minimum (viz zejména § 20 a 72 zákoníku práce):
1) Rozvázání pracovního poměru (jako právní úkon) je považováno za platný právní úkon, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Jedná se tzv. princip relativní neplatnosti právních úkonů. Neplatnosti rozvázání pracovního poměru se může zaměstnanec (ale i zaměstnavatel) domáhat u soudu ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit (žaloba na neplatnosti rozvázání pracovního poměru).
2) Vznik pracovního poměru je považování za platný právní úkon teprve tehdy, pokud byly sjednání všechny podstatné náležitosti. Zde se tedy jedná o princip absolutní neplatnosti právních úkonů. Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce jsou platným právním úkonem teprve tehdy, pokud v nich byly řádně sjednány podstatné náležitosti.
Like this:
Be the first to like this post.
HN: O rozdělení zisku musí firmy rozhodnout ještě v červnu
Brno – Nejpozději do konce června musí většina firem rozhodnout o případném rozdělení zisku společníkům. Pokud to do šesti měsíců od konce účetního období nestihnou, jejich zisk letos zůstane nerozdělen. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které nově upravuje i výplatu dividend.
Jestliže společnosti i přes verdikt soudu zisky vyplatí později, budou je muset majitelé vracet zpět a případně je rozdělit až v následujícím účetním období, píšou HN.
Udělají-li statutární orgány chybu a dividenda je vyplacena po termínu, tak odpovídají společnostem za způsobenou škodu. Právníci, které HN oslovily, se proto domnívají, že Nejvyšší soud zašel příliš daleko a nedržel se textu obchodního zákoníku.
Druhá významná změna se týká firem vyplácejících statutárním orgánům tantiémy, tedy podíly na zisku společnosti. Ty je nově nebudou moci vyplácet, pokud nerozdělí mezi společníky i dividendy, uvedly HN. Soud tak chce podle deníku zamezit tomu, aby majoritní vlastníci mohli účelově obcházet ty minoritní a nevyplácet jim podíl na zisku
Zdroj: HN: O rozdělení zisku musí firmy rozhodnout ještě v červnu – FinančníNoviny.cz.
Like this:
Be the first to like this post.
Nejnovější komentáře