"The greatest danger to the State is independent intellectual criticism." - Murray N. Rothbard

Nový pohled na soukromé právo v právní doktríně

Profesor Telec se ve svém článku (zdroj viz níže) domnívá, že v návaznosti na dlouholeté výzkumné a legislativní práce nad novým občanským zákoníkem dospěla větší část civilistické obce k nutnosti jiného nežli dosavadního (post)komunistického pohledu na soukromé právo. Základní rys tohoto odlišného nazírání spočívá podle něj v těchto znacích či myšlenkových procesech:

1. internacionalizace soukromého práva, v níž zvláštní úlohu sehrává jeho evropeizace
2. konstitucionalizace soukromého práva (zejména lidskoprávní dimenze)
3. globalizace soukromého práva, a to na základě univerzálních, všelidsky platných hodnot
4. systematická koncentrace obecného soukromého práva do jednoho právního předpisu (občanského zákoníku)

Zdroj:  TELEC, Ivo. Subjektivní práva rodinná. Právní rozhledy. 2012, roč. 20, č. 3, s. 77-84.

11.2.1975: Margaret Thatcher became the first woman to head a major party in Britain

On This Date - 11.2.1975: Margaret Thatcher became the first woman to head a major party in Britain when she was elected leader of opposition Conservative Party.

Zdroj: On This Day: February 11 – NYTimes.com.

Myslím, že tato výjimečná osobnost  si zaslouží určitě alespoň vzpomínku nás všech, kteří s ní sdílíme konzervativně-liberální hodnoty a kteří jí alespoň zčásti dlužíme za její podíl na osvobození střední Evropy od sovětských bolševiků a jim přisluhujících (nejen) českých soudruhů.

Odpočet DPH v “poměrné” nebo “zkrácené” výši?

Odpočet DPH v poměrné výši = Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti (viz § 75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, dále ZDPH).

Odpočet DPH ve zkrácené výši = Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko (s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu.

Pro sportovce je švarcsystém legální, ostatní mají smůlu

NSS neměří sportovcům stejným metrem jako ostatním. Švarcsystém je u nich povolený.

Zdroj: Pro sportovce je švarcsystém legální, ostatní mají smůlu – Měšec.cz.

“Rozhodnutí” o závazném posouzení: není fakticky rozhodnutím, soudní přezkum je proto vyloučen. Zavazuje pouze finanční úřad, nikoli podnikatele.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1/2012 ze dne 31.1.2012 bylo pod číslem 2454/2012 publikováno rozhodnutí NSS ze dne 23.8.2011 čj. 5 Afs 37/2011-77 týkající se tzv. závazného posouzení dle § 34b zákona o správě daní a poplatků (dnes upraveno v § 132 a 133 daňového řádu). Z tohoto judikátu stojí za pozornost tyto úvahy – právní věty:

1.  Nejedná se materiálně o rozhodnutí, proto je vyloučeno ze soudního přezkumu: Ačkoli je rozhodnutí o závazném posouzení vydávané dle § 34b ZSDP za “rozhodnutí” v zákoně označeno a obsahuje formální náležitosti rozhodnutí podle § 32 ZSDP, nelze jej po materiální stránce za správní akt ve smyslu § 65 SŘS považovat. Jeho soudní přezkum je dle § 70 písm. a) SŘS vyloučen.
2. Není povinnost podnikatele se rozhodnutím o závazném posouzení řídit: Vydáním rozhodnutí o závazném posouzení dle § 34b ZSDP správce daně daňovému subjektu žádná práva ani povinnosti neukládá, taktéž ničeho nemění na jeho existujících právech a povinnostech, pouze stanoveným způsobem právně posuzuje daňovým způsobem deklarovanou daňovou situaci (finanční operaci) a vymezuje daňové důsledky z tohoto posouzení pro daňový subjekt vyplývající. Povinnost daňového subjektu řídit se názorem vyjádřeným v rozhodnutí o závazném posouzení není jeho vydáním založena.
3. Rozhodnutí je závazné pro správce daně, a to při stanovení daně: Povinnost respektovat závěry v rozhodnutí o závazném posouzení učiněné stíhá pouze správce daně, který bude rozhodovat o daňové povinnosti stěžovatele, a to za předpokladu, že v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno. Povinnost ctít závěry závazného posouzení vzniká správci daně dle § 34b odst. 4 ZSDP v nalézacím řízení, tj. při stanovení daně.

Žalobní legitimace ve správním soudnictví – již při zásahu do právní sféry žalobce

Dle rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 21.8.2008 čj. 8 As 47/2005-86 (č. 1764/2009 Sb. NSS):

Žalobní legitimace (dle § 65 až 67 SŘS) ve správním soudnictví by napříště neměla být svázána s existencí ex ante (předčasně, předem; opozitum: ex post) přesně specifikovaných veřejných subjektivních hmotných práv žalobce, ale s tvrzeným zásahem do právní sféry žalobce.

Tak tomu bude vždy v situaci, kdy se

• jednostranný úkon orgánu moci výkonné,
• vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům,
• závazně a autoritativně dotýká právní sféry žalobce.

Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil či zrušil práva a povinnosti žalobce,

• nýbrž o to, zda se (podle tvrzení žalobce v žalobě) negativně projevil v jeho právní sféře.

Z důvodové zprávy ke sněmovnímu tisku 1080/0 z roku 2001  – vládní návrh zákona č. 150/2002 Sb.:  Žalobní legitimace, tedy právo na přístup k soudu, musí být totiž založena již samotným tvrzením. Nelze ji koncipovat tak, že právo na přístup k soudu se bude odvíjet od toho, zda někdo byl na právech zkrácen nebo ne; to může být zjištěno až po provedeném řízení a vyjádřeno teprve rozhodnutím soudu o věci samé.

Pro úplnost znění § 65 odst. 1 OSŘ: Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen “rozhodnutí”), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

NSS: Finanční úřady nemohou plošně, bez konkrétních důvodů, ukládat podnikatelům záznamní povinnost

„Připuštění plošného uplatnění záznamní povinnosti na základě v podstatě neomezené úvahy správce daně by zjevně bylo v rozporu s intencí zákonodárce. Správce daně má jistě široký prostor k velmi individualizované úvaze o tom, zda vůbec, a pokud ano, v jakém rozsahu a v jaké konkrétní podobě záznamní povinnost uloží. Může tak ale činit jen za předpokladu, že na základě konkrétních skutečností zjistí, že je u určité osoby takového kroku vůbec potřeba,“ uvádí se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Tři čeští kandidáti soupeří o místo soudce Evropského soudu

Mahulena Hofmannová, Zdeněk Kühn a Aleš Pejchal jsou jména tří kandidátů, kteří se uchází o post soudce Evropského soudu pro lidská práva. Jejich nominací se bude na svém středečním zasedání zabývat kabinet premiéra Petra Nečase (ODS).

Zdroj: Tři čeští kandidáti soupeří o místo soudce Evropského soudu | EuroZprávy.cz.

Organizovaný zločin? Ve státním nebo v privátním sektoru?

Constitution should safeguard basic fundamental human rights

Like a true advocate for personal freedom, U.S Supreme Court Justice Ruth Bader Ginsburg pointed out that “the spirit of liberty has to be in the population, and then the constitution … should safeguard basic fundamental human rights, like our First Amendment, the right to speak freely, and to publish freely, without the government as a censor.”

Zdroj: Justice Ginsburg Tells Egyptians: Don’t Model Government on U.S. Constitution.